„Překontrolujeme šéfa, jak nám zatápí. Abychom se slivovice dočkali,“ díval se do ohně Lubomír Křída, zkušený páleničář, který pracuje tři roky v Bojkovicích. Okamura se ale nedal zahanbit a s lopatou se dal šikovně i do vybírání slupek. „Lidé mi často dávají slivovici a já jsem jim neměl výměnou co dát. Budeme teď moct vzájemně koštovat,“ vysvětlil Okamura. Zároveň hned všechny, kdo pálení jeho slivovice přihlíželi, ujistil, že tahle pálenka na prodej nikdy nebude. Něco rozdá, zbytek si nechá pro sebe. „Mám slivovici rád a večer si štamprličku dám,“ připustil.

V pálenici vládla dobrá nálada a průběh přípravy destilátu všichni s napětím sledovali. Páleničář měl ovšem jasno, i kdyby přijel opravdový prezident, dostal by pálenku podle kvality dovezeného kvasu. „Vyšla na mě směna. Pálím všem stejně. Jak jemu, tak ostatním. Tady musíme hlavně dbát na to, aby byl výsledek perfektní,“ ujistil ParlamentníListy.cz profesionálně Křída. „Za tu dobu, co tady pracuji ale musím přiznat, že tak zajímavého klienta jsme ještě neměli,“ dodal.

Okamura není troškař, dovezl deset metráků kvasu

Okamura působil energicky a rozhodně i v pálenici. Pálení vzal vážně a přivezl deset metráků kvasu. Z něho prý bude nejmíň sto dvacet litrů destilátu. Pálilo se postupně celou neděli. „Když je kotel rozehřátý, tak trvá pálení asi dvě hodiny a pak přepalování další dvě hodiny,“ spočítal Křída s tím, že kotlů bylo hned několik. Někdo má dobrý kvas, jiný ne. A jaký dovezl Okamura? Ovoce ze Slovácka vypadalo slibně. „Je to výborné, dobrý kvas, asi jste dobře sbíral. Síla prvních litrů je pětapadesát,“ hodnotí spokojeně po čase páleničář.