Logicky z toho vyplývá, že Češi byli rozmařilí jen z padesáti procent vzhledem ke své poloviční spotřebě oproti občanům západoevropských států.
Kalouskův agresivní výrok přesto zapadá do temné atmosféry, která zachvátila ekonomickou debatu už před rokem.

Racionální, tedy pesimista

Odstartoval ji Václav Klaus. „Mám-li být racionálně pesimistický, nikoli nemístně optimistický, obávám se, že Evropu – a nás spolu s ní – čeká ztracená dekáda, podobná té, jakou v 90. letech prožilo Japonsko. Dekáda bez ekonomického růstu, dekáda permanentních škrtů a záchranných balíčků, dekáda sociálního neklidu,“ temito slovy uvedl svou knihu Evropská integrace bez iluzí. Nešlo tehdy o výjimečný výrok.

Pochmurné předpovědi se staly módou a dokonce výrazovým prostředkem státních úředníků. Svědčí o tom i vrcholně byrokratický dokument, jakým je zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí 2012. „Nejistý ekonomický vývoj“, „spotřebitelé mají obavy“, „negativní meziroční inkaso DPH“, „rozpočtový předpoklad nebude naplněn o 20 miliard“ – takovými obraty dnes popisují vývoj státních příjmů a výdajů.

Úsporné déjà vu

Dělat si blázny z pochmurných proroků není nic těžkého.

Už před rokem politici zdůvodňovali zvýšení daní tím, že jsme žili příliš rozmařile. Pak vláda skutečně zvýšila dolní sazbu DPH o 4 procenta. Lidé začali důsledně šetřit a výsledek byl nečekaný. I když výkonnost českého exportu a příjmy domácností rostou, země se propadla do recese.

Protože lidé neutrácejí, stát utržil v prvním pololetí na DPH o šest procent méně než za stejné období minulého roku. Proto znovu nastal čas na pochmurné výroky ministra financí o rozmařilosti, aby se dalo zdůvodnit další zvýšení sazeb.

V příštím roce vláda skutečně zvýší sazby DPH, lidé začnou důsledně šetřit a výsledek bude nečekaný… Dalo by se pokračovat.

Jak to řekl Reagan

Dá se však také logicky odvodit, jaký vliv mají výroky, kterými český prezident, ministr financí a další doprovázejí úspornou vládní politiku. Vznikne tak hypotéza, která se dá těžko vyvrátit. Strašení politiků přispělo k ekonomickému propadu, ke kterému jinak vůbec nemuselo dojít.

„Stát není řešením problému, stát je jeho součástí,“ řekl americký prezident Ronald Reagan. Za slovo stát je možné dosadit jméno Kalouska, Klause, či jiného politika, který právě veřejnost straší.