Co podle vás ukázaly tyto prezidentské volby ze sociologického hlediska?
Podle mého ukázaly na určitou rozpolcenost české společnosti, kdy mnozí zastánci obou kandidátů volby chápali jako pokračování boje dobra se zlem (či Václava Klause s Václavem Havlem), přičemž kdo byl a je tím „dobrem“ a kdo „zlem“, si každý tábor interpretoval přesně opačně. A také ukázaly, že tradiční dělení na levici a pravici poněkud postrádá smyslu. Zemana volili mnozí z těch, co se hlásí k pravici a naopak. Identifikovat tu dělící linii je práce na celou knihu, která by začala právě sporem Klaus vs. Havel. Tady je zajímavé, že Zeman se v době svého politického působení vždy vymezoval vůči Klausovi a snad nikdy vůči Havlovi, přesto jej volili mnozí Klausovi zastánci a Havlovi odpůrci.
Při našem posledním rozhovoru jste tipoval, že prezidentem se stane „protestní hlas proti Miloši Zemanovi“. Proč to nakonec dopadlo zcela obráceně?
Volební tým Karla Schwarzenberga zcela excelentně zvládl první kolo volby, ale propadl v tom druhém, když si neuvědomil, že druhé kolo je jiným typem volby než kolo první. Například v tom smyslu, že ve druhém kole je třeba být více konfrontační a zároveň je nutno oslovit i ty, kteří by za jiných okolností Schwarzenberga nevolili.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka