Úmrtí gymnastky a někdejší olympioničky Věry Čáslavské je bezesporu smutné. Ovšem mnozí prezidentovi Miloši Zemanovi zazlívají to, jakým způsobem se k jejímu skonu vyjádřil. Podle mnohých velmi stroze. Také si to myslíte?

Mám samozřejmě ke všemu jiný názor, nežli je oficiální mainstream. Napřed však musím zdůraznit, že není sporu o tom, že byla Věra Čáslavská fenomenální gymnastka a že sedm zlatých medailí z olympiády asi nikdo nikdy už nepřekoná, takže v tomto je její úspěch naprosto nezpochybnitelný. To ale ještě neznamená, že také byla fenomenální morální autoritou. Myslím si, že mám v hlavě schopnost kritického myšlení, ale to, co chci k paní Čáslavské říci, nemá nic společného s názorem pana prezidenta, který ostatně znám jen útržkovitě z médií a z toho, co řekl jeho mluvčí Ovčáček. Mne osobně totiž paní Čáslavská zklamala, což bylo v době, kdy její syn spáchal téměř otcovraždu, kdy její manžel Odložil nakonec zemřel. Paní Čáslavská se ale k tomu neštěstí po mravní stránce postavila naprosto chladnokrevně a právě to ve mne tehdy budilo takové prazvláštní pocity.

U paní Čáslavské jsem si později všiml ještě jednoho momentu – když nepřišla na slavnostní nominaci olympioniků před olympiádou v Soči. Myslím, že právě tam hrála jakousi politiku. To se mi ale nelíbilo, myslím si, že už v té době byla naprosto vyzrálá na to, aby se nějakým způsobem povznesla nad minulou dobou. Proto její gesto nepokládám za nějaký hrdinský čin. Navíc se mi nelíbilo, když později k tomu ještě vysvětlovala, že k nám kvůli Miloši Zemanovi nikdo ze světových státníků nepřijede a že budeme izolovaní. Kdybych byl v pozici prezidenta já, tak bych se nezachoval vůči paní Čáslavské jinak. Ze všech těch důvodů, které jsem řekl. Myslím, že pan prezident svoje vyjádření zveřejnil ještě poměrně citlivě, ale já pochybuji, zda bych v sobě vůbec byl schopen najít tuto citlivou hranici.

Dříve jsem míval paní Čáslavskou rád, ale po smrti jejího manžela jsem názor na ni změnil. Ona totiž ani neřekla, zda měl pan Odložil nějaké chyby, zda byl z jeho strany třeba alkohol... Podle mne se takto citlivá žena nechová.

Každý ale bolest vyjevujeme jinak – kupříkladu paní Čáslavská se po tom skonu svého manžela složila psychicky a pobývala prý dlouho v psychiatrické léčebně. Tento její stav pak zřejmě nastartoval i zhoubné nádorové bujení. O tomto ostatně hovořila i v dokumentu, který natočila Olga Sommerová. Tam paní Čáslavská naznačovala, jak tehdy trpěla.