Vážený pane prezidente Klausi, vážená paní Klausová, vážená paní Havlová, vážení členové vlády, vážení členové zákonodárného sboru, vážení hosté,
předstupuji před Vás jako první prezident České republiky, který byl zvolen přímou volbou občanů. Uvědomuji si obrovskou odpovědnost, která z toho pro mě vyplývá, a jsem připraven této odpovědnosti dostát.
Nejprve bych rád poděkoval všem občanům, kteří mi dali svůj hlas. Obdržel jsem množství blahopřání z celé republiky, a protože není v mých silách na tato blahopřání odpovědět jednotlivě, dovolte mi, abych poděkoval aspoň tímto způsobem. Dovolte mi rovněž, abych poděkoval těm občanům, kteří volili mého protikandidáta za to, že se účastnili voleb, a uplatnili tak své aktivní občanství.
Každý z nás v životě někdy vyhrál a někdy prohrál. Vím, jak je obtížné unést tíhu porážky, ale vím také, jak je těžké odolat pokušení, které přináší vítězství. Proto jsem řekl, že chci být prezidentem všech občanů bez rozdílu jejich politických názorů a jsem si vědom toho, že tento závazek nemohu naplnit pouhými slovy, ale především konkrétními činy v průběhu svého funkčního období. Řekl jsem také, že chci být hlasem dolních deseti milionů neprivilegovaných občanů, protože ti privilegovaní svůj hlas, či spíše hlasy, už dávno mají.
Vzhledem k tomu, že svoji představu spolupráce prezidenta republiky s vládou a parlamentem chci diskutovat s představiteli těchto institucí, dovolte mi, abych se ve svém dnešním vystoupením soustředil na tři základní cíle, které spojuji s výkonem své prezidentské funkce.
Prvním cílem je uklidnění a stabilizace české politické scény. Jsem si plně vědom toho, že bez podpory veřejnosti je pro jakéhokoliv jednotlivce tento úkol nedosažitelný. Ale řídím se zásadou, že lépe než proklínat tmu, je zapálit aspoň jednu svíčku. Nabízím prezidentský úřad jako neutrální pole pro dialog všech parlamentních stran, ale i dalších významných společenských organizací, ať už jsou to odbory, zaměstnanecké svazy a další instituce.
Jako prezident, který není přímo ani nepřímo s žádnou parlamentní stranou nabízím, budou-li si to zúčastněné strany přát, roli prostředníka a moderátora, ale nikoliv roli soudce, protože tato role prezidentu republiky evidentně nepřísluší.
Vycházím ze zkušenosti, kdy se v minulosti dokázaly dohodnout dvě nejsilnější parlamentní strany a tuto dohodu taky beze zbytku dodržely, takže bylo možné, aby se Česká republika dostala z tehdejší ekonomické krize a obnovila hospodářský růst. Věřím, že na daleko širší bázi věcným a pokud možno i přátelským dialogem všech relevantních subjektů se nám podaří nalézt společný jmenovatel v zájmu dalšího rozvoje České republiky a hájení jejich oprávněných národních zájmů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rep
Martin Exner byl položen dotaz
Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?
A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
16:33 DPP: Rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C ve třetí etapě
Rekonstrukce stropu nad stanicí metra Florenc C i samotného vestibulu, které Dopravní podnik hl. m. …
- 13:28 Poslanecká sněmovna: Sametový listopad 1989 - výstava fotografií
- 10:22 ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group
- 7:31 Letiště Praha: Do Česka míří více zahraničních turistů, oživují ekonomiku
- 22:28 Ústecký kraj: Národní park České Švýcarsko posiluje požární prevenci
- 19:39 Centrum dopravního výzkumu: EU by měla stanovit nové standardy pro elektrokoloběžky
