„Nad tím, že byla schválená přímá volba prezidenta, nejásám, ale nepovažuji to ani za nějakou tragédii. Jisté je, že přímá volba s sebou nese i rizika toho, že se lidé budou rozhodovat pod vlivem nějakých rozjitřených emocí. A i když emoce k člověku patří a dělají ho člověkem, nebylo by fér nepřiznat, že v tom číhají i jistá nebezpečí,“ řekl Valtr Komárek ParlamentnímListům.cz.

Podle něj přímá volba prezidenta je jakýsi test demokracie, který může přinést s sebou i populistickou pachuť. „Vidíme až trapné scény při volbě prezidenta v USA, které přinášejí deprimující pohled na to, jak velkou váhu mají při kampani peníze a jak jde noblesa a čest stranou, když chce kandidát vyhrát za každou cenu. I toho zřejmě budeme svědky. Takový krok s sebou proto přinese ve výsledku kocovinu z toho, jak vše může probíhat. A to musíme doufat, že se podaří dostat na Hrad dobrého prezidenta, navzdory všem možným nebezpečím,“ varuje Valtr Komárek.

Přímá volba prezidenta - zástupný problém?

Politici, podle Komárka, přitom místo aby řešili vážné společenské problémy současnosti, jakými je korupce a snižování životní úrovně, sáhli k přímé volbě prezidenta jako k poměrně jednoduchému řešení a nabídce občanům, ve které vycházejí vstříc jejich přáním. Přitom se dá prý přímá volba považovat nyní tak trochu jako zástupný problém.

Podle Valtra Komárka jsou však i v naší zemi mnohem důležitější otázky k řešení.

Nemusíme přehrabovat popelnice, abychom se najedli. Ale není to v 21. století málo?

„Já vím, že máme zatím skoro všichni na slušné oblečení, i třeba na občasnou návštěvu divadla. Nemusíme dokonce ani přehrabovat popelnice, abychom se najedli. Není tedy ještě tak zle. Ale není to na počátek 21. století málo? Lidé se u nás cítí být podvedeni, ale zatím se naštěstí ozývají jen slušnými demokratickými cestami – Češi jsou už takoví. Chybou je ale i to, že ze všech stran stále slyší slova o bankrotu, další krizi a jsou udržováni ve strachu. Přitom máme poměrně vysoký hrubý domácí produkt, ale ve srovnání s jinými vyspělými evropskými zeměmi jako je Holandsko nebo Belgie dvoj- až trojnásobně nižší plat. Proč tedy mají naši lidé stále poslouchat to, jak jsou rozhazovační, to opravdu není pravda. Jinde dávají z HDP 11 procent na důchody, u nás jde jen kolem 8 a půl procenta, až o třetinu více se v těch srovnatelných zemích v ohledu HDP dává do sociální sféry. Řekové mají průměrnou mzdu 2000 eur, ano, ti zadlužení Řekové, my 1000 eur. Takže i Češi mají právo být nespokojení,“ konstatoval Komárek pro ParlamentníListy.cz.

Nutno podotknout, že i v případě srovnání ČR a Řecka v oblasti minimálních mezd vychází Česko výrazně hůře. Zatímco v Řecku v minulých dnech probíhaly velké nepokoje a boje o snížení minimální mzdy v přepočtu na 18 tisíc korun, u nás tato mzda činí stále pouhých 8 tisíc.