Chybějícím konsensem v odborné sféře, na politické scéně i ve veřejnosti zdůvodnil prezident Václav Klaus, proč se rozhodl vetovat zákony k důchodové reformě. Varoval, že silové protlačení této klíčové změny Parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích.
„Já jsem to očekával zejména proto, že prezident Klaus spustil už před nějakou dobou masívní ofenzívu proti vládní koalici Petra Nečase. A to veto z jeho strany je zásahem na solar plexus vládní koalice, protože on ví, že to pro ni byl stěžejní reformní zákon. Naopak mě minulý týden překvapovalo, že už se důchodová reforma brala za hotovou věc a v novinách vycházely tématické stránky, jak bude fungovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Jiří Pehe.
Hrozilo zrušení od ČSSD i blamáž z malého zájmu
Považuje to za další ránu Petru Nečasovi, protože pro vládu nebude bez problémů sehnat pro přehlasování prezidentova veta znovu stojedničkovou většinu. „Už takhle se někteří z rebelujících poslanců v ODS nechávají slyšet, že by se důchodová reforma měla přinejmenším odložit, protože v současné podobě není ufinancovatelná,“ připomíná Jiří Pehe, že rebelanti nesouhlasí s tím, aby se důchodová reforma financovala ze zvýšení daní.
„Když jsem si přečetl celou argumentaci, tak nemůžu než s ní souhlasit. Tam skutečně existovalo nebezpečí, že až by přišla sociální demokracie k moci, tak by ten systém mohla výrazně změnit. A v současné ekonomické situaci ještě hrozila velká blamáž i v tom smyslu, že by se do soukromého pilíře přihlásilo málo lidí i s ohledem na to, že v zemích, kde ho zavedli, od něj zase ustupují,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.
Ještě víc by se oslabila autorita státu, která je už tak chabá
Ten byl sice vetem překvapen, ale prezidentovy argumenty vnímá jako rozumné. „Je možné, že tím může chtít útočit na Nečasovu vládu, ale tak úplně bych mu to nepodsouval. Jde o tak klíčovou reformu, že by opravdu mělo jít o výsledek širšího konsensu s opozicí. Pokud nemá ani podporu veřejnosti, tak by to celé mohlo zkrachovat de facto už na začátku, a tím by se ještě víc oslabila autorita státu, která je už takhle hodně chabá,“ upozorňuje Jan Bureš.
Ačkoli Jiří Pehe vnímá určitou účelovost Klausových argumentů, tak přiznává hlavě státu názorovou konzistenci. „Vždy byl, budeme-li vzpomínat na 90. léta, zastáncem silných vládních většin a velmi se ohrazoval proti slabým vládám. Tvrdil, že k zásadním reformám je třeba výraznější většina. Stejně postupuje i teď, když říká, že nelze aby se taková zásadní reforma po odmítnutí Senátem nějak ušmudlala nejtěsnější možnou většinou o jeden nebo dva hlasy a pak to mělo platit desetiletí,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Jiří Pehe.
Nakopnutí vlády i zvýšení vlastní popularity
Zároveň prezidentovo veto nebere jako něco spadlé z nebe a i koaliční politici s ním mohli počítat.
„V minulosti se Václav Klaus k důchodové reformě vyjádřil minimálně v tom smyslu, že si myslí, že tak, jak to je, to není úplně promyšlené. A zároveň argumentoval, že pokud by to mělo mít nějaký efekt, tak by druhý důchodový pilíř musel být povinný. Takže on proti tomu výhrady měl už dříve,“ připomíná Jiří Pehe.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník