Vladimír Franz je „renezanční“ člověk a svým zápřahem připomíná tak trochu Leonarda da Vinciho. Pokud budeme parafrázovat v cimrmanovském duchu, dalo by se říct, že pomalu neexistuje obor, do kterého by Franz nepronikl. Jeho záběr je skutečně široký. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a studoval soukromě malbu, dnes působí jako pedagog Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Je zároveň autorem scénické hudby a od počátku 90. let vůdčí osobností nově se utvářející podoby českého postmoderního dramatu. Za svou tvorbu získal již čtyři ceny Alfreda Radoka.
Sám Franz se v dnešním rozhovoru pro server Novinky.cz nevyhnul otázce případné překážky - jeho tetování, kterými má posetou kůži od hlavy k patě. „Posuzovat lidi jenom podle obalu, slupky? Podstatné je, co je pod ní. Nebo ne? Museli bychom mít hodně nízké mínění o jiných státnících či politicích, pokud bychom předpokládali, že by mě moje tvář měla před nimi diskvalifikovat. Koneckonců díky své tvorbě jsem se s mnohými z nich osobně poznal a nezaznamenal jsem, že by se mnou měli nějaký problém,“ uvedl Franz.
Vše o kandidátovi Franzovi čtěte ZDE
Politolog šance na úspěch moc nevidí
Politolog Jiří Koubek z FFUK, který se zabývá přímou volbou hlavy státu a jejími dopady v zemích latinské Ameriky či v některých státech bývalého východního bloku, nedává umělcovi v zásadě žádné naděje na úspěch „Přímá prezidentská volba obecně přitahuje excentriky a Franz je bez pochyby jedním z nich. Myslím, že šance nemá v zásadě žádné, bez ohledu na vzezření,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Koubek.
Franzovi částečně může pomoci, že nebyl doposud zatížen politikou, ale své postoje zcela neschovával. V rozhovoru poukázal na to, že své názory se vždy snažil vyjadřovat hlavně pomocí své tvorby. Teď se prý bude snažit své názory prezentovat srozumitelně a nešifrovaně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: koz