Příčin tohoto jevu je mnohem víc než jenom finanční náročnost dětských sportovních aktivit. Především se na fyzické kondici dětí podepisuje změna životního stylu, menší možnost volného pohybu dětí, ať už z důvodu obavy o bezpečnost dětí nebo proto, že dětské sportovní oddíly jsou ve valné většině postavené na výkonu, a děti méně zdatné nemají možnosti se více hýbat, jen tak pro radost. Tím se začarovaný kruh uzavírá. Zdravotní důsledky jsou ovšem alarmující. Ze studií, které financovalo MŠMT v letech 2005-2011 vyplývá, že 52 % žáků má vadné nebo velmi špatné držení těla, u 17 % žáků byla zjištěna nadváha a u 10 % žáků obezita.

Zásadním problémem je fakt, že absence pohybové aktivity v dětském věku má přímý vliv na pozdější obezitu dospělých, a tím i zvýšený výskyt kardiovaskulárních chorob. V České republice je dvakrát vyšší úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění než v EU. Vztah dětí k pohybové aktivitě se formuje právě v mladším školním věku. Je žádoucí, abychom navýšili počet hodin tělesné výchovy minimálně na prvním stupni základních škol, tak jak tomu je například v Polsku nebo Francii. Podmínkou úspěchu obliby tělocviku je ovšem nová koncepce sportování, která by dala příležitost realizovat se dětem méně šikovným, přinesla by širší výběr druhů sportů a možnost zapojení i trenérů.

Na začátku tohoto řetězce změn stojí rodiče. Jejich osobní říklad a povzbuzení baculatých dětí k pohybu je podmínkou nutnou. Svým dětem slouží službu medvědí, pokud je často a neodůvodněně z tělocviku omlouvají. Řada výzkumů, realizovaných v českých školách, ukazuje, že zhoršující se fyzická kondice dětí je natolik vážné téma, že v další generaci se nevalný zdravotní stav populace může podílet na snížení konkurenceschopnosti české populace. A může znamenat osobní či profesní omezení a zdravotní trable navíc.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.