„Státní zemědělská a potravinářská inspekce chce pokračovat ve zvýšených kontrolách kvality potravin z počátku roku. Zároveň spolupracujeme s ministerstvem zemědělství na novele zákona o potravinách, podle které by měla zodpovědnost za vadné výrobky ležet na dovozcích a těch, kteří takové potraviny uvádějí do oběhu,“ uvedl k ožehavé problematice současnosti ředitel SZPI Jakub Šebesta.

Kupující více zajímá, co jedí

"Máme zájem, aby se do novely dostaly kompetence a možnosti, díky kterým bychom mohli efektivněji a důsledněji kontrolu a bezpečnost spotřebitele dodržovat," dodal Šebesta. Podle něj by také měla být přenesená zodpovědnost na toho, kdo vyrobil a dovezl vadné výrobky, ne na stát a daňové poplatníky. Inspekce rovněž pracuje na aplikaci, díky které by mohla na svých stránkách zveřejňovat všechny zjištěné nedostatky u obchodníků a mohly by se na ní podílet i další kontrolní orgány EU.

Podle Šebesty se lidé kvůli zjištěním SZPI o klamavém označení výrobků z poslední doby více zajímají o kvalitu potravin. Dokládá to i průzkum, který si SZPI nechala zpracovat. Podle tohoto průzkumu loni u 85 procent zákazníků hrála roli při nakupování hygiena v prodejně, 83 procent lidí pozorně sleduje data trvanlivosti a 62 procent dává přednost českým výrobkům před zahraničními.

Inspekce od zákazníků v lednu a v únoru dostala 2,5 krát více podnětů ke kontrolám a během prvních dvou letošních měsíců provedla 1188 kontrol. Při nich nevyhovělo 158 vzorků. Bezpečnost potravin nepředstavuje podle SZPI problém, ten je spíše v klamavém značení. Od počátku letošního roku zjistili kontroloři 25 případů klamavě označeného data spotřeby u čtyřech obchodních řetězců. Tři řetězce klamavě označily zahraniční výrobky jako české a u jednoho výrobku odhalili inspektoři klamavé označení náhražek jako mléčných výrobků.

Za nedostatky uděluje SZPI pokuty ve správním řízení. Loni museli obchodníci celkem zaplatit na pokutách 27,439.100 korun. V intenzivních kontrolách chce inspekce dál pokračovat.

Pančuje se už i mák

Ke stále se rozmáhajícím problémům s klamáním zákazníků patří i takové fígle, jako je označování některých výrobků v regálech zcela jinými, samozřejmě nižšími cenami, než pak jsou namarkovány na pokladně. Především některé řetězce tak spoléhají na to, že v množství položek si řada zákazníků pak rozdílnost ceny ani neuvědomí. Takové klamání se však podle inspektorů jen velmi těžko dokazuje.

Značné potíže však nemají jen kupující, ale i samotní pěstitelé. V poslední době se například snaží konkurence velmi nevybíravým způsobem vytlačit ze světového trhu tradiční český produkt, kterým je mák a na který dokonce má ČR ochrannou známku Český mák.

Je to skutečně tak. Největší problém v obchodu s mákem dělají obchodníci, kteří k nám začínají ve velkém dovážet pro potravinářské účely nekvalitní mák, doslova odpad z pěstitelských polí pro farmaceutické potřeby například ve Španělsku či v Austrálii. V České republice se pak tento mák se silným a u nás zcela nepřípustným obsahem morfinu míchá s českým mákem. Směs pak dostane „nálepku“ české kvality Český mák a pod cenou od nás putuje k zákazníkům především z východu. Už delší dobu se snažíme o legislativní úpravu, která by tyto praktiky a parazitování znemožnila. Velmi vážně to totiž kazí pověst českého produktu, který se pěstuje za přísných a kontrolovaných podmínek a za léta si vybudoval ve světě velmi dobrý zvuk,“ říká Jaromír Gec z firmy, která patří k předním výrobcům makových směsí u nás a vyváží do řady zemí světa.