Nejméně placené profese se musí spokojit už šestým rokem po sobě s pouhými 8 tisíci korunami hrubého měsíčně, přestože inflace nabírá rychlé tempo. Podle výpočtů ČMKOS spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007, kdy byla minimální mzda naposledy upravena, bezmála o pětinu. Bylo by tedy namístě přinejmenším 20 procentní zvýšení, aby si tyto mzdy uchovaly původní reálnou hodnotu. Pravicová vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska je však bohužel dlouhodobě zcela jiného názoru. Ačkoliv mají ministři ODS a TOP 09 plná ústa frází o tom, že se „musí vyplatit pracovat“, ve skutečnosti jsou jim příjmy nejhůře placených zaměstnanců úplně jedno.

Zvýšení minimální mzdy je efektivní protikrizové opatření, protože lidé s nízkými příjmy prostě nestrčí své peníze někam do slamníku, ale prakticky okamžitě je utratí. Pomáhají tak vlastně roztáčet hospodářství země. Navíc česká minimální mzda dosahuje pouhé čtvrtiny toho, co je zaručeno třeba v Nizozemsku, Belgii, Francii či Španělsku. V těchto zemích přitom nejnižší mzda vytrvale stoupá a potvrzuje, že nějaká krizová brzda je v případě minimální mzdy čirý nesmysl. V Německu minimální mzda není stanovena vůbec, mzdovou hladinu tam spolehlivě reguluje kolektivní vyjednávání. Ale v sousedním Rakousku minimální mzdu stanovenu mají, 1000 euro, a patří k ní nárok na 14. platů, tedy je téměř čtyřikrát více než českých zhruba 300 eur.

Také představa, že propastně nižší mzdy usnadní zaměstnávání občanů ČR na západ od našich hranic, je mylná. Spíše jsme vnímáni jako nekalá konkurence, což podněcuje k tvorbě nejrůznějších formálních i neformálních bariér.

Oponenti minimální mzdy rádi tvrdí, že zvýšení mzdy likviduje pracovní místa, ale skutečnost tomuto závěru neodpovídá. Před dvěma lety podnikl na toto téma mimořádně rozsáhlý výzkum reprezentativní tým amerických ekonomů práce profesora Michaela Reicha z Kalifornské univerzity v Berkley a šéfa univerzitního Institutu pro výzkum práce a zaměstnanosti IRLE.