Ze zmíněného průzkumu ING Bank se ještě můžeme dozvědět, že při absolutním výpadku příjmů by průměrná česká domácnost měla svými úsporami zajistit nezměněný provoz domácnosti po dobu dvou měsíců a devíti dnů. K tomu dodejme, že z výše uvedených čísel vyplývá, že potenciál spoření, tedy to, co by mohly domácnosti ušetřit, je až pětina svých příjmů.

Průměrování je nesmysl

„Především, průměrná výše je naprostý nesmysl,“ odmítá podobné výsledky pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Keller. „Tady se počítá průměr z domácností, které mají jenom dluhy a žádné úspory, a z domácností, které mají miliony. Průměr má smysl v silně homogenní společnosti, což ta česká rozhodně není,“ konstatoval sociolog.

„Zhruba před týdnem vyšel průzkum, kdy podle společnosti Home Credit je medián měsíčních úspor domácností pět set korun. Přitom medián je ta suma, kdy polovina domácností ukládá více a druhá méně. To je samozřejmě daleko více vypovídající, než onen takzvaný průměr,“ připomněl Keller.

Polovina domácností si uloží maximálně petistovku

„No a pakliže je informace Home Creditu pravdivá, tak to znamená, že polovina českých domácností může ukládat měsíčně maximálně do pěti set korun. A může-li zhruba jedno procento domácností ukládat řádově desetitisíce, tak zprůměrováno z toho vyjdou naprosto nereálná čísla,“ míní Keller.

Poukázal tak na statistické kouzlo, kdy jeden člověk sní celé kuře, druhý je o hladu, ale v průměru oba snědli polovinu kuřete.

Řekněte učiteli, že bere 12 tisíc nad průměrem maturantů

„Český vysokoškolák má v průměru plat o dvanáct tisíc vyšší, než je průměrný příjem lidí s nižším vzděláním – tedy se základním vzděláním a s maturitou. A přitom to řekněte nějakému učiteli na základní škole, že bere o dvanáct tisíc více než je průměr lidí s maturitou,“ uvedl sociolog pro ParlamentníListy.cz další příklad, kdy je průměrování zavádějící.

„V České republice je asi sedm tisíc zaměstnanců vysokoškoláků, kteří jsou v pásmu, kde berou 150 tisíc korun měsíčně až dva tři miliony. A tato skupina, která je hodně nad sto tisíci tím, že vysokoškoláků je málo, celý průměrný příjem vysokoškoláků zvedne o dvanáct tisíc nad zbytek populace,“ popsal sociolog.

„No a kdyby se počítal medián, tak se zjistí, že to vůbec pro vysokoškoláky taková sláva není. A to samé je to u průměrných vkladů či jako v případě, o kterém se bavíme, tedy s průměrováním úspor domácností a podobně,“ dodal Keller. „Prostě nelze průměrovat předlužené domácnosti s hrstkou domácností, které ale mají obrovské finanční rezervy,“ myslí si Keller.