Nikdo nikoho nikam neposílá, protože se obce a úřady práce nemohou dohodnout, kdo zaplatí pracovní pomůcky, tedy smetáky a lopatičky.

Ředitel úřadu práce: Docenty se smetáky do ulic nevyháníme

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je veřejné služba způsobem, jak pomoci nezaměstnaným: “Veřejná služba je jednou z možností zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě nemají trvalé zaměstnání a mají objektivní či subjektivní problémy s nalezením vhodného zaměstnání. Má i důležitý sociální rozměr, podporuje sociální začleňování osob, zvyšuje podíl lidí na životu obce či komunity,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz zástupkyně tiskové mluvčí MPSV Táňa Švrčková.

• TÉMA: Nezaměstnanost

Jiný pohled má paní Věra, která je od ledna bez práce: “Mám vysokou školu a není mi příjemná myšlenka, že bych musela jít zametat chodníky a ještě zadarmo,“ stěžuje si pro ParlamentníListy.cz.

Švrčková z MPSV jí ale oponuje: “Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno. Mezi veřejnou službu může patřit celá řada dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízení dopravy na přechodu pro chodce před školami, až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci.“ Zároveň ale uznává, že nezaměstnaní tuto práci vykonávají zdarma: “Veřejná služba je vykonávána osobami v evidenci uchazeče o zaměstnání, nebo osobami v hmotné nouzi. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna,“ doplnila Švrčková.

Ředitel jihomoravského úřadu práce Jan Marek pro ParlamentníListy.cz dodává: “Práce je vykonávána zdarma, hodnoceni jsou realizátory veřejné služby například obce, neziskové organizace, charity a další.“ Zároveň potvrzuje, že zákon platí pro všechny: “Veřejná služba může být udělena všem dlouhodobě nezaměstnaným, bez rozdílu vzdělání nebo předchozí praxe. To znamená, mohou ji vykonávat manažeři nebo i učitelé, zkrátka všichni.“ Připouští však určitou benevolenci: “Docenty do ulic se smetákem nevyháníme, ale pokud se shodneme - a oni projeví o veřejnou službu zájem - jsme schopni i pro ně najít pozice. Dal bych to na úroveň třeba dobrovolnictví. Negativní reakce od tohoto segmentu uchazečů o zaměstnání jsou minimální. Nicméně: pokud by byly, přistupujeme ke všem stejně.“

Nejsou peníze na ochranné pomůcky

V Jihomoravském kraji je v současné době 20 tisíc nezaměstnaných, kteří splňují podmínky a mohli by vykonávat veřejnou službu. Využiti jsou však jen minimálně: “Zatím dlouhodobě nezaměstnané k veřejným službám nevyužíváme. Není totiž uzavřena smlouva mezi námi a krajským úřadem práce,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Karel Burdík, vedoucí sociálního odboru Městského úřadu ve Znojmě. Burdík by pomoc nezaměstnaných přivítal: “Zájem o ně určitě máme. Nyní o tom probíhá jednání. Spor je v tom, kdo zaplatí pracovní a ochranné pomůcky těmto nezaměstnaným. Nejedná se o malou částku. Podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách má tuto povinnost krajský úřad práce, pokud se strany nedohodnou jinak. Svaz měst a obcí dokonce nabídl, že je ochoten platit náklad z poloviny. Teď čekáme, jak jednání dopadnou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Burdík. Bez ochranných pomůcek smlouvu rozhodně neuzavřou: “Bez ochranných pomůcek nemohou pracovat, to je v rozporu se zákonem. Pokud by se jim něco stalo, pojišťovna by jim ani neproplatila pojistku,“ upozorňuje dále Burdík. Podle něj je míč na straně krajských úřadů práce: “Teď to nestojí na městech,“ uzavírá Burdík.

Podle Ireny Matonohové (TOP 09) se záležitost s ochrannými pomůckami příliš táhne a měla by se neodkladně řešit: “To, že se obce nemohou dohodnout na pracovních a ochranných pomůckách, je velmi nepříjemné. Mělo by se to urychleně řešit. Druhou otázkou však je, jestli je ze strany uchazečů o veřejné práce vůbec dostatečný zájem. Mám dojem, že u nás hrdost a vlastenectví není zrovna populární. Nemám ten pocit, že by se lidé chtěli nějak výrazně a zdarma podílet na vzhledu svého města nebo vesnice - a to je velká škoda.“