Mezi další opatření navrhovaná Kalouskem patří například zvýšení DPH na 20 procent (s výjimkou knih, novin a léků), zvýšení daně z příjmu z 15 na 16 procent, zavedení progresivní daně 33 procent u měsíčních příjmů vyšších než 100 tisíc korun a snížení výdajových paušálů OSVČ na 25 a 35 procent, což také znamená faktické zvýšení daní živnostníkům.

Nečas vědomě říkal, že nechce zvyšovat daně

„Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob,“ píše se například v programovém prohlášení vlády.

„Vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně. Ano, my víme, že na sebe klademe vyšší nároky. Bylo by pohodlnější říci, že zvýšíme některé daně. Ale my jsme přesvědčeni, že to poslední, co potřebuje česká ekonomika v tomto stádiu obnovujícího se ekonomického růstu, je začít tento růst dusit vyššími daněmi,“ řekl před sněmovními volbami v debatě na ČT volební lídr ODS a současný premiér Petr Nečas. Podobně i Miroslav Kalousek sliboval, že celková daňová kvóta nevzroste.

Pravicoví ekonomové proti zvyšování daní

Pravicoví ekonomové jako Petr Mach, Josef Šíma, Jiří Schwarz, Alexander Tomský, Pavel Kohout či Lukáš Kovanda se ve svých vyjádřeních pro ParlamentníListy.cz shodovali, že zvyšování daní je porušení předvolebních slibů, jde proti pravicové politice a ekonomiku spíše přidusí, než aby jí pomohlo. Velké rezervy lze podle nich najít v hospodaření státu a ten by měl raději omezit plýtvání a byrokracii.

„Stát chce sebrat peníze lidem tam, kde to je pro něj nejjednodušší. Je potřeba lidem vysvětlit, že stát je každopádně horší hospodář, než oni sami. Daňové zatížení by se nemělo zvyšovat, naopak stát musí šetřit,“ řekl například redakci před časem děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík, podle něhož ale při zvýšení daně nehrozí snížení inkasa daně.