„Jestli chce stát řešit svoji krizi genocidou důchodců, tak budeme křičet všude ve světě,“ naznačil, že se senioři budou neustálému utahování šroubů bránit.

Předseda Rady seniorů se také podivuje nad výroky stínového ministra ČSSD Jana Mládka v médiích, že se bude muset přizpůsobit odchod do důchodu průměrnému dožití. Jan Mládek v médiích na adresu důchodců řekl, že „v řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi odchodem do důchodu a úmrtím. Je to tedy trochu cynické, ale bohužel jinak to nejde. Myslím, že tuto debatu tady bude nutné rovněž otevřít. Odchod do důchodu se bude muset přizpůsobit průměrnému dožití. Pokud by totiž ten systém běžel dál, tak bychom se dopracovali k tomu ruskému řešení penzijního systému, že se většina mužů vůbec nedožije důchodu,“ řekl.

Důchodový věk máme stejný jako jinde

Šéf seniorů Zdeněk Pernes s Mládkem nesouhlasí. „Nemá pravdu.  My máme důchodový věk obdobný jako jinde, nikde neodcházejí později než v 65 letech, i když mají již uzákoněn odchod v 67 letech, stejně jako my,“ řekl ParlamentnímListům.cz. A vzhledem k tomu, že v západní době se lidé dožívají vyššího věku než v Česku, pobírají penzi déle. „U nás je doba dožití u žen kolem osmdesáti let, u mužů kolem pětasedmdesáti. Do důchodu v letošním roce odcházejí muži ve věku 62,5 roku, takže berou důchod kolem dvanácti let,“ upozorňuje na fakt, že podle statistik berou ženy, které odcházejí do penze dříve a dožívají se vyššího věku, důchod ještě o několik let déle.

Věk odchodu do důchodu se bude nekonečně prodlužovat

Zástupce českých seniorů prohlásil, že Česko je světový experiment, protože po dosažení důchodového věku 67 let už není žádný věk stanoven. „My máme uzákoněn neomezený důchodový věk,“ poukázal Pernes. Ale i ekonomický expert sociálních demokratů Jan Mládek v médiích kritizoval, že v prvním důchodovém pilíři je zatím zabudované nekonečné prodlužování věku odchodu do důchodu, což implicitně předpokládá nekonečný růst průměrného věku.

Zvýšil se počet úmrtí seniorů

Podle Zdeňka Pernese však není nutné prodlužovat odchod do důchodu. „Politici a ekonomové tvrdí, že je tu demografická krize, ale ona se vloni zastavila,“ uvedl a argumentoval statistickými čísly. Od roku 2000 podle jeho slov rostl každým rokem počet příjemců starobních penzí, v roce 2000 to bylo o 6 000, v 2008 už o 48 000, v roce 2011 dokonce o 78 000, ale v roce 2012 jen o 1 000.

„To nepamatujeme dvacet let. Dynamika nárůstu se zastavila. Pátral jsem po příčinách: předčasné penze narostly o 26 000, takže předčasných penzí už je 27 procent, i když je při předčasném odchodu do důchodu uplatněna restrikce. Důchodový věk se každým rokem navyšuje, doba povinného pojištění se také navyšuje, ale meziročně se zvýšila o 20 procent úmrtí seniorů,“ poukazuje na příčinu Pernes.

Za vysokým počtem úmrtí důchodců jsou restriktivní opatření vlády

Hrozivé zvýšení počtu úmrtí důchodců je podle zástupce seniorů důsledkem restriktivních opatření vlády. „Protože asi 60 tisíc lidí bydlí osamoceně v nájemních bytech, nemají na zaplacení nájemného, žijí ve stresu, rozmýšlí se, jestli si koupí kousek masa nebo jen rohlík. Tristní situace je zejména v Praze, Brně a ještě asi ve dvou velkých městech. Velké problémy má asi třicet tisíc těch nejstarších, kteří jsou závislí na lécích a nemají na ně, takže je neberou, a jak ukazuje zvýšení počtu úmrtí, má to vážné důsledky. V minulých letech ročně umíralo kolem 103 až 105 tisíc důchodců, teď je to 127 tisíc, což je opravdu velké číslo. Důsledky vládní politiky se začínají projevovat,“ je přesvědčen Pernes. A dodává, že jestli chce stát řešit svoji krizi genocidou důchodců, tak prý budou křičet.

Statistika dává seniorům za pravdu

Statistická data potvrzují stesky důchodců. Podle analýzy výdajů českých domácností vzrostly do konce října roku 2012 výdaje domácností důchodců o 4,8 procenta. Je to nejvyšší číslo ze všech skupin obyvatelstva, přitom výše průměrného důchodu činila 10 764 korun, tedy pouze o 2,2 procenta více než v roce 2011.

Nejvyšší jsou náklady na léky a zdravotní péči, kterou potřebují hlavně senioři

Nejvyšší byly náklady na léky a zdravotní péči, u nichž byl nárůst 11,9 procenta, následovaly náklady na bydlení, které se zvýšily o 8,2 procenta, a o 7,1 procenta vzrostly ceny potravin. Valorizace penzí z ledna minulého roku však zvýšila průměrný důchod pouze o 137 korun a u nejnižšího důchodu činil nárůst pouhých 67 korun.

Sedmdesáti procentům penzistů se důchod sníží

„Pokles reálně kupní síly důchodců byl vloni 2,35 procenta, což bylo nejvíce ze všech sociálních skupin. Vzhledem k růstu DPH se zvyšuje cena léků, přitom valorizace penzí je třetinová. Kvůli restriktivnímu výpočtu po nálezu Ústavního soudu má letos sedmdesát procent středně příjmových penzistů o čtyři sta korun menší důchod, příští rok to už bude o 600 korun nižší,“ vysvětluje Pernes a dodává, že sociální postavení penzistů bude stále klesat.