Myslíte si, že má veřejnoprávní televize co oslavovat a čím se podle Vás může nejvíce chlubit?
Česká televize může být pyšná. Je čelnou institucí české národní kultury, je Národním divadlem 21. století. Je největším mediálním zaměstnavatelem v Česku, lídrem technologického pokroku nejen v televizním vysílání, ale dnes i v digitální televizní multimedialitě. Buduje pátý program pro děti s vlastní výrobou zábavných i naučných pořadů, uvažuje o šestém. Spouští tři programy v HD, spustila iVysílání, hybridní interaktivní vysílání HbbTV, intenzivně se připravuje i teletext budoucnosti. Aplikace pro mobilní telekomunikační zařízení snesou srovnání s celým světem. Napomáhá přežití nezávislého českého filmu, investuje do koprodukcí, investuje do dokumentární a animované tvorby.
Má ale i na co navazovat a co dohánět. V množství produkce a někdy i v kvalitě. Před více než dvaceti lety spojovaly filmy a seriály Československé televize národ. A většina z nich byly vynikající kusy, které dodnes přilákají půl milionu diváků. Problém je, že dnes je z ideologických důvodů odmítá vysílat Česká televize, takže roli „jiné“ paměti národa plní TV Barrandov nebo CS film.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník