Už od začátku 19. století všichni odborníci podle politologa Kučery vědí, že americká ústava a americký prezidentský systém je nepřenositelný, protože je vázán na specifické americké podmínky, na řadu faktorů, které nikde jinde nejsou. „Všechny snahy přenést nějaký takový systém do Evropy skončily strašně. Moc prezidentů je všude omezována, nevidím důvod, proč ho u nás zavádět, když už tak máme problémy s tím, že čerstvě zvolený prezident má takové ambice,“ prohlásil Kučera.

Jediný demokratický prezidentský systém funguje ve Spojených státech. „Existují prezidentské systémy i jinde, v jižní Americe, Asii, Africe, jsou jich desítky, ale ani jeden není demokratický. Všechny ostatní pokusy na jeho zavedení skončí špatně, ať už je prezident volen přímo, nebo nepřímo,“ vysvětlil Kučera.

A jak je možné, že v USA prezidentský systém funguje? „Existuje tam celá řada pojistek, které omezují prezidentskou moc. „Klíčová je ta, kterou dali otcové-zakladatelé, a to, že nikdy, za žádných okolností, nemůže prezident rozpustit Kongres,“ konstatoval politolog.

Americký systém je mimo Ameriku dysfunkční

Naprosto shodný názor má i politolog Jan Bureš. „Pavel Kohout byl okouzlen prezidentským ústavním systémem na jedné dvouhodinové přednášce, kterou si o tom vyslechl ve Spojených státech. Názory, které říkají, že by bylo ideální převzít celý americký ústavní systém, to je to, co říká i Kohout, jsou sto padesát let staré. Lidé, kteří o tom vědí málo, nebo vůbec nic, a kteří nemají nějaké hlubší vzdělání, správní nebo politologické, jsou fascinováni, jakým způsobem funguje americký ústavní systém, a věří tomu, že je možné ho uplatnit kdekoli na světě,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bureš.

Sami Američané občas prezentují, že je tento systém tak univerzální, že je možné ho uplatnit všude. Ale historická zkušenost ukazuje, že kdykoli se některé státy v jiných částech světa pokoušely převzít americký ústavní model, tak to nefungovalo jako v Americe. „Vždycky to skončilo jinak, než si představovali. Systém je jinde dysfunkční. Většina jihoamerických států, když v průběhu 19. století vznikala a převzala systém Spojených států, zjistila, že při zcela odlišné sociální struktuře, odlišném náboženském vyznání, apod. prostě funguje úplně jinak, ne jako klasická severoamerická demokracie,“ potvrdil Kučerova slova i Bureš.

Dopady jednobarevné vlády mohou být strašné

Podle Kučery je vždycky možné přidat některé většinové prvky do poměrného systému, ale většinový systém, jak funguje třeba v Británii, už nezavádí nikdo. „K tomu už se nikdo nechce ani přiblížit, protože systém sice produkuje většinovou vládu, protože znemožňuje koaliční vládnutí, ale to, čeho se Evropa bojí, je fakt, že nikdo neví, jaká ta jednobarevná vláda bude,“ vysvětlil politolog. A dodává, že s vládnutím jednobarevné vlády je vždycky spojeno obrovské riziko, protože žádná z politických stran nemá dnes jasný promyšlený a zodpovědný koncept. „Jsou to jen experimenty. A teď si představte, že taková vláda bude mít většinu v parlamentu a bude si moci prosadit, co bude chtít. Výsledek by mohl být strašný,“ obává se Rudolf Kučera.