„Žijeme ve výjimečné době, ve které probíhá souběh různých krizí, které se vzájemně posilují a vytvářejí chaos,“ uvedla Švihlíková na úvod. Ve druhé knize navazuje na tu první Globalizace a krize. V ní vysvětlila zlom, který nastal v sedmdesátých letech na Západě. V této době dochází ke zpomalení ekonomiky, nástupu úsporných technologií, nárůstu nezaměstnanosti, rostoucímu významu úvěrů. „Čím dál více roste počet úvěrů k hrubému domácímu produktu a vyspělé ekonomiky se začínají rapidně podobat kasinovým ekonomikám, jako byl Kypr, Lucembursko či Island,“ vysvětlila.
Zvyšuje se produktivita práce, ale na mzdy jde stále méně
„Nastávají změny na trhu práce, objevují se nové fenomény, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, pracující chudoba, neuspokojivé částečné úvazky, marginalizace práce,“ objasnila ekonomka. Vznikají nadnárodní společnosti, dochází k nárůstu finanční ekonomiky. „To vše je spjato s tím, čemu se říká sociální stát, který byl považován za velký výdobytek poválečných padesátých let,“ upozornila.
Podíl mezd na hrubém domácím produktu vrcholí v sedmdesátých letech minulého století, od té doby klesá. „I když se zvyšuje produktivita práce, na mzdy jde stále méně, naopak na zisk, kapitál více. Z toho vyplývá, jak je ohrožována kupní síla. Motivace domácností, často nutnost, je zadlužovat se,“ objasnila. Zisk se stále méně vrací do reálné ekonomiky. „Dochází k nárůstu finanční ekonomiky. Ta se odtrhla od té reálné sféry, kterou měla obsluhovat. Dnes je ten poměr obrácený, ze sluhy se stal špatný pán. Finanční ekonomika tlačí na tu reálnou, aby se chovala podle jejích představ,“ zdůraznila.
V éře globalizace vítězí ten, kdo může utéci před následky svých činů
Jedním z důsledků globalizace a velké moci nadnárodních korporací je tlak na stát. „Mění se mocenské poměry. Nadnárodní společnosti získávají obrovské výhody. Těmi jsou rychlost a mobilita. Můžou se přemisťovat téměř po celém světě. V éře globalizace vítězí ten, kdo může utéci před následky svých činů a zanechat za sebou spoušť,“ vysvětlila ekonomka. Státy se snaží korporacím podbízet snižováním sociálních standardů jako je třeba nezavádění institutu minimální mzdy, zákaz odborů...
Švihlíková připomněla nedávný skandál švýcarské pobočky jedné z největších bank na světě HSBC, která poskytovala sociální služby bohatým klientům. „Mohli odlévat peníze do daňových rájů. Šlo o obrovské cifry, odhad je polovina světového HDP, asi 80 bilionů dolarů,“ upozornila. Tento skandál byl odhalen jenom díky jednomu statečnému zaměstnanci, který je nyní ohrožen na životě. „Je to podobné jako u Edwarda Snowdena, kterému jsem svoji novou knihu věnovala,“ ozřejmila Švihlíková.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban