V souvislosti s „rublovou krizí“ v Rusku začala některá média i komentátoři mluvit o tom, že Rusko stojí před krachem, oslabí to popularitu prezidenta Putina a zároveň to znamená, že sankce fungují. Co podle vás před několika dny vyvolalo ten pokles rublu? A může to na rovině těch zmíněných mediálních prognóz mít skutečně katastrofické následky?

Podle názoru ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva zřejmě největší vliv na krizi mělo chování některých ruských firem. Nepodařilo se totiž zvládnout nabídku s poptávkou po devizách na trhu. Některé firmy, které měly do konce roku zaplatit některé své splátky devizových úvěrů, když viděly vývoj kurzu, začaly urychleně nakupovat devizy. Naproti tomu exportéři – inverzně – začali vyčkávat se směnou svých devizových příjmů na rubly v naději, že vydělají později mnohem více. Proto se vytvořila nerovnováha na trhu s devizami, která pak vyústila do výrazného skoku směnného kurzu rublu vůči euru a dolaru.

Přitom Uljukajev vysvětluje, že velikost dluhu firem v devizách, který mají v zahraničí, dosahuje 35 % HDP, což on považuje za poměrně přiměřený podíl. Zdůrazňuje, že tato výše dluhu stejně jako situace na devizovém trhu je nesrovnatelně lepší než v roce 2008, kdy Rusko zaznamenalo výraznější hospodářský pokles – HDP klesl o 7 %. V důsledku současné krize očekává pokles HDP v příštím roce o 2%.