Kontroloři finančních úřadů se zaměřili hlavně na možné čachry s daní z přidané hodnoty, počet těchto kontrol stoupl o třetinu, ale lepší výběr daní to dosud nepřineslo. Naopak: za první kvartál letošního roku vybral stát na DPH o více než osm miliard korun méně než vloni. Tak málo proto, že musel vrátit firmám část peněz, které jim vloni zablokoval, protože se žádné podvody neprokázaly. Peníze ale vrací po mnoha měsících, výjimkou není doba delší než rok, a to mnohé firmy dostává do někdy až existenčních problémů. Mají nárok na odškodné, takže hon na daňové úniky může paradoxně vysát státu víc peněz, než přinést.

Stát zadržuje firmě rok a půl 180 milionů korun
Do finančních problémů dostal stát i firmu AMPM, která působí na trhu od roku 2009. V roce 2010 začala obchodovat s drahými kovy. Protože v České republice žádná rafinerie, v nichž by se drahé kovy od slitin oddělily, neexistuje, prodává slitiny ve tvaru cihel, které obsahují různé množství drahých kovů, německé firmě Bauer–Warshel, která potřebnou rafinerii má. Vysoký obrat firmy – v roce 2013 pět miliard korun – a nadměrný odpočet DPH přilákal pozornost specializovaného finančního úřadu. V únoru loňského roku s ní zahájil daňové kontroly za tři roky zpětně. Celkem je u této firmy otevřeno 47 daňových kontrol, žádná není ještě za rok a půl jejich trvání u konce. Navíc státní úředníci zadržují firmě zhruba 180 milionů korun. Specializovaný finanční úřad kontroly zdůvodňuje podezřením ze zapojení AMPM do řetězového podvodu s vratkami daní. Ale žádná kontrola to zatím nepotvrdila.

Šéf firmy AMPM Petr Maur vysvětlil, že vznik nadměrného odpočtu u AMPM není výsledkem nějaké spekulace s vratkami DPH, ale je logickým důsledkem toho, že v Česku není žádná rafinérie, jíž by firma mohla vyrobené slitky z vykoupených kovů dodávat. Nejbližší je v Německu, kam právě firma slitky dodává. „S firmou AMPM jsme spolupracovali od roku 2011 a vnímáme ji jako každou jinou firmu v tomto oboru, jejich byznys model je zcela standardní,“ potvrzuje Karlheinz Karner, předseda představenstva německé Bauer–Warshel, hlavního odběratele firmy AMPM, že česká firma postupuje běžně jako jiné podniky.

Firma AMPM: Je to pro nás likvidační

Jaký důsledek má pro firmu zadržování téměř 180 milionů korun? Firma, která pro rok 2014 plánovala obrat osm miliard korun, dosáhla vloni obratu necelé miliardy a propustila všechny zaměstnance. „Finanční úřad nám neprokázal žádná daňová pochybení, přesto nám zadržuje odpočty DPH za víc než 176 milionů korun, což je pro nás likvidační,“ postěžoval si šéf AMPM Petr Maur ParlamentnímListům.cz. Upozornil, že firma je každoročně auditována, po celou dobu své činnosti byla kontrolována Finančním úřadem pro hl. m. Prahu – Jižní město, který nikdy neshledal vážnější pochybení.

Podobných firem jsou stovky, zadržovaná částka dosahuje 11 miliard korun

Ale společnost AMPM není zdaleka jediná, kterou postihují zdlouhavé kontroly z berňáku. Od loňského ledna začal stát zadržovat vratky DPH kvůli podezření na daňové úniky stovkám firem. Celková částka za konec roku 2013 podle zprávy ministerstva financí za 1. čtvrtletí 2014, kterou projednávali poslanci rozpočtového výboru v červnu a která hovoří o zadržení nevyplacených nadměrných odpočtů některým plátcům daně za konec roku 2013, dosahuje 11 miliard korun.

Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory a bývalý náměstek ministra financí Ladislav Minčič potvrzuje, že kontrolní aktivity správců daně z přidané hodnoty představují téma velmi citlivé pod podnikatelskou veřejnost. „Jakkoliv je zřejmě pravdou, že největší daňové úniky jsou spojeny s DPH, jakkoliv se finanční úřady pravděpodobně snaží cíleně kontrolovat především skutečné defraudanty, daňové kontroly, místní šetření nebo postupy k odstraňování pochybností se dotýkají i mnoha vcelku řádných podnikatelů,“ konstatoval Minčič. Kvůli jedné problematické faktuře by podle něj neměly být blokovány nároky vyplývajících ze všech sta faktur v daném zdaňovacím období. Navíc hloubkové kontroly by měly být zaměřeny na ty, kteří cíleně „kradou“ DPH v důsledku účelově organizovaných dodavatelsko-odběratelských řetězců, nikoliv náhodně na jakékoli podnikatele, kteří možná tu a tam při jinak řádném plnění povinností – třeba z nedbalosti – pochybí.

I Babišova náměstkyně Simona Hornochová připouští, že loňské tažení proti daňovým únikům nebylo domyšlené. „Tato akce podle mě nebyla šťastná a já bych ji v takovém rozsahu nespustila. Nastala předtím, než jsem přišla na ministerstvo, a nevím, kdo o ní rozhodl,“ prohlásila v médiích. Podle ní se úředníci zaměřili především na společnosti, které se daňových úniků nedopouštějí, byť to tak podle prvních signálů mohlo vypadat.

Ministerstvo financí spoléhá, že firmy do sporu s berňákem ze strachu nepůjdou

Babišova akce, která měla přinést peníze do státní pokladny, může skončit naprostým fiaskem. Poškozené firmy totiž požadují od státu odškodné – úrok ze zablokovaných peněz. Vloni na podzim jim ho přiznal Nejvyšší správní soud, když vynesl přelomový rozsudek, že mají dotčené společnosti nárok na odškodné ve výši čtrnácti procent, a letos tento verdikt znovu zopakoval. Firmy ale si svůj nárok musí vysoudit. Je otázka, jestli půjdou do otevřeného střetu s berňákem. Ministerstvo financí alespoň spoléhá na to, že se raději většina firem úroku vzdá, protože se bude bát „pomsty“ finančních úřadů. Pokud by se většina podniků rozhodla přece jen do sporu s berňáky jít, není vyloučeno, že amatérský hon na daňové úniky, který komplikuje život i poctivým podnikatelům, by se nakonec státu pěkně prodražil.