Jak hodnotíte minulý rok, byl podle vás v něčem výjimečný?

Hodnotit minulý rok komplexně je velmi složité, protože každý občan ho mohl prožít jinak. Obecně se dá říci, že česká ekonomika se zlepšila, protože lidé se přestali bát utrácet. Někteří si platově polepšili, jiní začali utrácet ze svých úspor, šlo o odloženou spotřebu z předchozího negativní náladou ovlivněného období. Není to ovšem zásluha současné vlády, ale především samotných lidí. 

Tato situace je dána mimo jiné tím, že předchozí roky česká ekonomika stagnovala nebo klesala, takže srovnávací základ byl nižší. Zdánlivě se zdá, vyjádřeno čísly a měřeno hrubým domácím produktem, že se nám daří dobře. Tahounem české ekonomiky je především spotřeba domácností a to, že máme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropě; a po skončení roku 2015 budeme patřit k nejméně zadluženým ekonomikám v Evropské unii. Není to však zásluhou ani této vlády, ani Andreje Babiše. Základ byl položen Nečasovou vládou tím, že se snažila šetřit a výdaje státního rozpočtu se po tři roky nezvyšovaly. 

Relativně dobré postavení ČR při hodnocení některých makroekonomických ukazatelů je ovlivněno i tím, že Evropská unie prochází svou největší krizí, a to nejenom ekonomickou, ale i politickou. 

V roce 2016 a možná i v dalších letech budeme čelit mnohým vnějším problémům. 

V současné době jsme svědky bezprecedentního stěhování národů, které vyvolává tzv. migrační krizi. Ta je způsobena naprostým selháním eurokratů a eurobyrokratů, kteří si vůbec neuvědomují, co svými rozhodnutími v této oblasti činí a jaké problémy do budoucna chystají pro stávající a budoucí generace Evropanů. 

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství mluvil v souvislosti s migrací dokonce o řízené invazi. Souhlasíte s tím? 

Nejsem stoupencem žádných spikleneckých teorií, ale stěhování národů bylo odstartováno nesmyslnou politikou Američanů zhruba před pěti lety, kdy začali rozbíjet jakž takž fungující státní útvary v severní Africe a Asii včetně Libye, Egypta a Sýrie a nenabídli žádnou alternativu pro tamější obyvatelstvo. 

Zatím se nás migrační vlna bezprostředně nedotkla, když samozřejmě pomineme, že jsme součástí společného otevřeného evropského prostoru. Zdá se vám hysterie, která u nás propukla v souvislosti s migrační krizí na politické scéně, adekvátní tomu, že tady máme pět a půl uprchlíka a ti se ještě všemožně snaží dostat do Německa? 

Naprosto rozumím reakci některých politiků, prezidentem počínaje, protože na tom mohou samozřejmě i vydělat. Jejich výroky jim přináší pro ně potřebné politické body. Z dnešního pohledu je jasné, že pokud se radikálně nezmění situace nebo nezhorší prezidentův zdravotní stav, má téměř jisté vítězství v příštích prezidentských volbách, protože on říká to, co lidé chtějí slyšet. A jeho permanentní výjezdy za občany do všech našich krajů a výroky plné bonmotů mu u občanů získávají potřebnou popularitu. I ti, kteří nebyli jeho stoupenci, dnes říkají, že v řadě záležitostí má Miloš Zeman pravdu. 

Musím konstatovat, že ve vztahu k Evropské unii se Zeman změnil. Byl stoupencem zavedení eura v České republice. Dneska jeho výroky téměř jednoznačně svědčí o tom, že zavedení eura ve stávající situaci v podstatě odmítá. Většina našich voličů nemá potřebné informace, aby mohla vyhodnotit všechny souvislosti, které se ve světě dějí. Takže se běžnému občanu nedivím, že reaguje tak, jak reaguje. Podle toho, jak ke dnešnímu stěhování národů přistupují eurokraté a politici z jednotlivých evropských zemí, jsem přesvědčen, že sami nedomýšlí konce a dopady, které stávající situace bude mít za dvě generace na populaci v jednotlivých zemích, kam dnes běženci směřují. 

Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO spousta lidí věřila, že bude podporovat podnikání, ale dnes malí a střední podnikatelé a živnostníci vidí, že podporuje jen velké podniky a malým spíš hází klacky pod nohy v podobě EET, kontrolního hlášení DPH a podobně? Jak vidíte jako ekonom jeho působení v politice? 

Babišův slogan byl a je negací toho, co bylo v minulosti. Babišovým heslem bylo, že: „zatočí se zloději a s korupcí“. To je sice správné, ale dělá to naprosto nešťastně. Například elektronická evidence tržeb je podle mého názoru podvod na voličích, protože samozřejmě k žádnému dramatickému zvýšení výběru daní, které by plynulo z jejího zavedení, nedojde. V Chorvatsku jsou výsledky tamního zavedení EET tristní a u nás jsou dezinterpretovány. Celkový výběr daní (daň z příjmu, zisků a kapitálových zisků a DPH) tam dokonce poklesl z 64,694 miliard kun v roce 2012 na 63,045 miliard kun v roce 2013, tedy v roce zavedení EET. Ani v roce 2014, kdy už systém měl být plně funkční, se Chorvatsko ve výběru výše uvedených daní nedostalo na úroveň roku 2012. Vybralo 63,350 miliard kun. Myslím, že řada lidí na ministerstvu financí to ví, ale bojí se to Babišovi vysvětlit. 

Při zavedení povinného hlášení DPH selhali političtí vůdci, protože opět nedomysleli, co to bude znamenat pro firmy. Ano, velké mezinárodní korporace si se zvýšenými náklady postupně poradí. Nakoupí potřebný software a vezmou dva tři čtyři pět dalších lidí, kteří se tomu budou věnovat a budou hlášení připravovat. Toto opatření však může být fatální a zničující pro některé malé podnikatele, a to i pro ty poctivé. A navíc státní úředníci o připravenosti těchto opatření a o tom, že nebudou zatěžovat podnikatele, doslova lžou. Stávající situace, kdy navíc úředníci jsou v rámci tzv. služebního zákona téměř nedotknutelní, se blíží starým dirigistickým pořádkům. 

Bohužel obě výše uvedená opatření – EET a povinné hlášení DPH – mne nutí zamyslet se nad tím, jestli tady opravdu nejde o zločinný sofistikovaný způsob vylákávání informací pro různé zájmové skupiny. Za nevěrohodné považuji tvrzení, že systém bude zabezpečen a že informace nebudou zneužitelné. Z minulosti víme, že elektronické informace unikly jak ze CIA, FBI, tak i z našich tajných služeb a dalších státních složek. Je to zdroj informací, které mohou být použity i v konkurenčním boji. 

Vadí mi, že opozice nereagovala zvláště na kontrolní hlášení DPH podstatně dříve a že to dělá na poslední chvíli. A na poslancích ANO, z nichž někteří nejsou úplně přiblblí, mi vadí, že skáčou na takové populistické tlachy o tom, že se tím zatočí s korupcí a karuselovými obchody. Na karuselové podvody má stát jiné nástroje a je jen chybou státu, že v tomto selhává. Jsem zklamán z toho, že běžní občané, ale i mnozí odborníci pořád věří těm líbivým povídačkám o tom, že je to boj proti nepoctivým podnikatelům. 

Kdo je podle vás dnes nejvýraznější postavou české politické scény? 

Dnes je to asi Miloš Zeman, v minulosti to byl Václav Klaus. A Václava Klause pořád považuji za nejlepšího politika od 90. let, státníka evropského formátu protože i dnes na jeho mnohá slova dochází. To, co tvrdí čtvrt století, se bohužel naplňuje, a koneckonců jsme toho svědky nejen v České republice, ale i v Evropské unii. 

Která politická strana podle vás v tomto roce na politické scéně posílí? Myslíte si, že třeba ODS se stane opět stranou přijatelnou pro voliče? Myslíte, že poroste ještě hnutí ANO Andreje Babiše? 

Ano, nový nástup ODS si umím představit. Pro rozumné voliče s ekonomickým vzděláním se tak může stát, protože v ODS jsou šikovní mladí lidé. Například pan Skopeček je výborným ekonomickým expertem. Složité to bude s hnutím ANO. Lidé se mají relativně dobře, z opatření, která ANO prosazuje, nepociťují zatím bezprostředně negativní dopad. Ten pocítí především firmy. Je možné, že hnutí ANO, programově neukotvená strana – jsou to spíš populisté –bude mít ještě určitý úspěch u krajských voleb. Ve svém středu mají i špičkové odborníky, např. profesorku Kislingerovou. ANO může v krajích uspět, přestože jsme svědky rozpadu koalic ve velkých městech, kde působí i ANO. Je to dáno ideovou nevyhraněností členů hnutí ANO, ve kterém jsou lidé od komunisticky smýšlejících po relativně pravicově orientované. S největší pravděpodobností zůstanou poměrně silné různé „nezávislé“ skupiny, i když mají složitější situaci v tom se zorganizovat a dostat se do krajských zastupitelstev. Asi uspějí tradiční levicové strany – ČSSD i KSČM. Pravicové strany to budou mít ještě složité. 

A jak vidíte budoucnost TOP 09 po odchodu Karla Schwarzenberga z čela strany? 

Karel Schwarzenberg byl vždycky spíše osobou pro „širší veřejnost“. Politici i odborníci vědí, že to byla spíš jakási snaha postavit do čela strany pro některé „maskota a mediálně vhodnou tvář“. Miroslav Kalousek je politický šíbr, jeden z neprotřelejších od začátku transformace v 90. letech. Mám ale obavy, že na vrcholu byl jako ministr financí. Jeho návrat do exekutivní politiky by byl už složitý. Ale je dobře, že je tu alespoň jeden z politiků, který se dokáže vymezit poměrně hraničně vůči Babišovi. 

Vidíte v těchto souvislostech nový rok 2016 aspoň trochu optimisticky?

Já vždycky vidím budoucnost optimisticky. Přes nejrůznější tlachy o tom, jak jsme chudí, vyplývá z většiny statistických údajů, že patříme k nejméně chudým zemím v Evropě, že se máme relativně dobře. Ale musím zdůraznit, že mezi námi je bohužel část obyvatelstva, která žije na hranici nouze. Určitě se budeme mít lépe než lidé v polovině dalších zemí Evropské unie. Je důležité, že máme nízkou míru nezaměstnanosti a že většina lidí, kteří chtějí pracovat, nachází své pracovní příležitosti. 

A co byste vzkázal těm, kteří nostalgicky vzpomínají na minulý režim, třeba na to, že bylo všechno levnější? 

Z Českého rozhlasu mi nedávno volali kvůli liberalizaci cen na začátku 90. let. Já jsem říkal, že za průměrný plat se tehdy pořídilo deset tisíc rohlíků, dneska patnáct tisíc, tehdy se koupilo tři sta čtvrtek másla, dneska zhruba šest set sedmdesát pět. A tak bych mohl pokračovat u naprosté většiny zboží a služeb. Opravdu se dnes máme v průměru lépe. A vůbec už nejde vyčíslit hodnotu individuální svobody. Z dlouhodobějšího hlediska mám ale obavu, že Evropská unie směřuje zpátky k tomu, co jsme my před dvaceti pěti lety opustili. To znamená, že spěje k centralizaci, dirigismu, k tomu, že politici si myslí, že vědí nejlépe, co je pro jednotlivé občany nejlepší. V tom vidím nebezpečí ze strany Evropské unie.