Vývoj globální ekonomiky a projekty velmocí. Na toto téma hovořila na víkendovém Vratimovském semináři ekonomka Ilona Švihlíková. „Mohli bychom velmi stručně říci, že stav globální ekonomiky není úplně dobrý, ale taková jednoduchá charakteristika nás asi úplně neuspokojí. Jaké tendence pozorujeme? Především tendence ke stagnaci ekonomiky, vidíme to, že tam, kde vznikla krize, tedy v zemích Západu, konkrétně ve Spojených státech, jsou už příliš často citována slova o křehkém oživení. O vývoji v eurozóně ani nemluvě,“ začala Švihlíková. „Vidíme tendence deflační, které jsou vždy spjaty s ekonomickými problémy, to znamená velmi nízký růst cen. Vzpomeňme, že je to rok, co provedla ČNB intervenci s odůvodněním deflačního nebezpečí. Samozřejmě celý tzv. vyspělý svět trápí velké sociální problémy. Není to pouze nezaměstnanost. V tomto čísle, které se dá různým způsobem upravovat a modifikovat, se dávno neodrážejí sociální vztahy. Musíme se dívat na jiné kategorie, které bohužel přišly do vyspělého světa z rozvojových zemí, na pracující chudobu, která se intenzivně dostává i k nám, na situaci, kdy se lidé neuživí ze své práce a obrovskou nerovnost,“ dodala.

Švihlíková: Ekonomika je stále intenzivněji používána jako geopolitický nástroj

Podle Švihlíkové jsou politické elity často v roli toho, kdo slouží kapitálu. „Sledujeme v ekonomice velký nárůst napětí, které se přenáší z úrovně geopolitické. Ekonomika začíná být stále intenzivněji používána jako geopolitický nástroj. Sankce jsou extrémním ekonomickým nástrojem. Mohou způsobit mnoho bolesti, ale fungují pro cíle v mezinárodních vztazích? Ne, nefungují a máme na to řadu empirických analýz, o které očividně není žádný zájem. Stačilo by na to možná použít zdravý rozum nebo číst komplikované empirické studie. Nicméně tento trend tu je a posiluje,“ uvedla na semináři ekonomka. Znovu se podle Švihlíkové dostáváme do situace, kdy ropa je používána jako zbraň. „Podívejme se na současnou politiku Saúdské Arábie, která záměrně sráží cenu ropy někam k 80 dolarům za barel. Komu to ublíží? Samozřejmě zemím jako je Írán, ale třeba i Sýrii, ale také Rusku a možná částečně i USA, které při technologicky náročné těžbě nemohou jít příliš pod tuto cenu. Ekonomika je používána jako zbraň pro dosažení nějakých jiných cílů. V této souvislosti musíme vždycky připomenout, že jedním z těch nástrojů je i válka, konflikty, to, co živí vojensko-průmyslový komplex,“ doplnila s tím, že když se podíváme na ekonomickou strukturu USA, tak vojensko-průmyslový komplex je páteří, protože příliš mnoho průmyslových kapacit bylo přestěhováno do jiných zemí, ať je to Mexiko nebo oblasti jihovýchodní Asie. „Tohle jsou bezesporu tendence, které nepůsobí příliš pozitivně a příliš optimismu nám nedodávají,“ konstatovala.

Švihlíková mluvila o možnosti neuvěřitelné ekonomické revoluce

Jak ekonomka uvedla, objevují se ale i malé střípky různých radikálnějších úvah a návrhů, co s globálním ekonomickým systémem udělat. „V českém prostředí se jedná o témata téměř neznámá, i když diskuse na západ od nás začíná probíhat. Málo se ví, že existují už propracované návrhy na to, jak změnit tvorbu peněz. Dokonce i Martin Wolf, který je hlavním komentátorem Financial Times, a skutečně ho nebudeme podezírat z inklinace k socialismu, říká, že komerční banky už nesmějí mít právo tvořit peníze. Tohle, kdyby se uskutečnilo, tak půjde o neuvěřitelnou ekonomickou revoluci. Přesto je u nás ticho po pěšině,“ popsala Švihlíková, která upozornila také na další teorii o využití centrálních bank k tomu, aby zpět daly suverenitu státům a pomohly řešit dluhové břemeno, protože dluhy, které jsou dnes kumulované, jsou naprosto nesplatitelné.