Že skončila krize? Prý ani náhodou. Podle známé ekonomky Švihlíkové naopak žijeme ve vážné systémové krizi, přelomové době, kdy život západní civilizace postihly problémy finanční, sociální, politické, a to i po stránce vyhrocených mezinárodních vztahů. „Takovému souběhu krizí jsme možná v dějinách ještě nečelili,“ varovala Švihlíková na besedě v Ostravě, kterou pořádal ProAlt ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Pirátů. „Jsme v mezistadiu, zasekli jsme se v mezipatře. Velká recese otevřela prostor pro nová netradiční řešení,“ sdělila také ekonomka, která odhaduje, že deset let bude trvat, než se nastaví další cílová cesta v rámci nového systému. Beseda se uskutečnila také při příležitosti prezentace její zbrusu nové knihy Přelom – Od velké recese k velké transformaci.

Švihlíková: Smlouvu ACTA jsme vyhodili dveřmi, vrací se nám oknem

Buď a nebo. Čeká nás černý scénář nebo velká transformace? „Teď zažíváme období chaosu. Perou se mezi sebou nové vlivy. Ukazují se cesty k lepší humánnější společnosti, ale proti tomu vystupuje tlak na černý scénář, na ukotvení pozic elit, hegemona nebo cestu války, která může být pro některé skupiny řešením,“ uvedla Švihlíková s tím, že v následujících letech se bude rozhodovat o tom, jak bude do budoucna svět vypadat. Za jednu z největších hrozeb, která podle ekonomky pomůže k realizaci verze „černého scénáře,“ považuje TTIP. „Mimo jiné hrozí i to, že ACTA, kterou jsme vyhodili dveřmi, se nám vrátí oknem. ACTA, kterou jsme brali hlavně jako symbol svobody internetu, je mnohem víc. V ní se střetává snaha uchovat monopol soukromého vlastnictví a moderní technologie, které jsou postaveny na principu sdílení a spolupráce. To je přímo životní ohrožení současného stavu,“ upozornila Švihlíková. Připomenula i další kritické body TTIP jako jsou jiné standardy v nejrůznějších oblastech v EU a USA nebo asymetrická konkurenční doložka, kdy pouze nadnárodní korporace mohou žalovat stát v případě, že ohrozí nějakým způsobem jejich zisky. „Je to otázka, kde bude skutečná moc? Volby by byly bezpředmětné divadlo,“ zmínila.

Černý scénář: odstranění přebytečných pracovních sil válkou?

Některé tendence, které vedou rovnou čarou do tunelu černého scénáře budoucnosti, jsou i nové technologie, které nepotřebují lidskou pracovní sílu. „Plánují továrny, kde nebude pracovat jediný člověk. Pak levná, např. čínská síla nehraje roli. Technologická úroveň nekoresponduje s tím, co vidíme v socio-ekonomickém systému. Co se dělá s přebytečnými lidmi? Černé scénáře indikují hru mocných: rozděl a panuj, poštvávat skupiny proti sobě, ale i pracovní tábory a samozřejmě válka jako odstranění pracovních sil,“ uvedla Švihlíková s tím, že kdybychom si před dvěma lety vyprávěli o tom, jak bude vypadat Ukrajina, bylo by to nepředstavitelné. „Tendence je uchovat moc, zabrzdit vliv, zneužít ho proti většině občanů. Mezinárodní vztahy říkají, že jsme v situaci, která málokdy dopadla dobře. Jsme v situaci, kdy odchází hegemon. Málokdy hegemon sám ustoupil,“ uvedla Švihlíková. Je to náhoda? Podle Švihlíkové není asymetrie, rozklad sociálního státu nebo vznik destabilizujících území samovolný. „Je to politika zaměřená na záměrné vyvolávání chaosu a následně pokusy o jeho řízení,“ uvedla Švihliková, která také konstatovala, že pokud by se plně zavedly dostupné technologie, 80 procent lidí nemá práci.