Je pochopitelné, že zvýšení minimální mzdy vítají odbory, ale souhlasí s ním i mnozí podnikatelé a živnostníci. „Když se zamyslíme nad tím, jestli jde za tuto částku žít, musíme si odpovědět, že nejde. Už z tohoto pohledu, ať jsem zaměstnanec, vládní úředník nebo živnostník, musím zvýšení podpořit,“ souhlasí s premiérem Rudolf Baránek ze Strany soukromníků ČR. Potvrzuje, že o otázce minimální mzdy se diskutuje celou historii tripartity. „V 90. letech jsem se těchto debat mnohokrát účastnil jako místopředseda tripartity. Je to velmi citlivá záležitost. Postupnému zvyšování minimální mzdy by bylo nerozumné bránit z důvodů politických, psychologických i faktických. Ten vývoj je správný, ale vždycky se musí zhodnotit všechny souvislosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz Rudolf Baránek. Minimální mzda se zvedla po letech loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím vzrostla naposledy v roce 2007.

Jiné problémy živnostníků jsou horší

Nedostanou se živnostníci, kteří zaměstnávají lidi s minimální mzdou, do problémů? „Živnostníkům udělá v dnešní svízelné situaci problém každý zásah, ale jiné problémy jsou horší. I živnostníci mají srdce a vědí, co to je žít za takové peníze. Ale myslím, že jen velmi malé procento zaměstnanců pracuje za minimální mzdu,“ míní Rudolf Baránek. Upozorňuje, že těžké je žít z minimální mzdy, ale jsou jiné sociální dávky, jež od státu dostávají lidé v těžké životní situaci, například zdravotně postižení, které jsou ještě mnohem hanebnější.

Pětistovka nikoho nezabije

Proti růstu nejnižší mzdy nejsou ani představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví, i když právě stavebnictví zažívá krušné časy. Jeho prezident Václav Matyáš to potvrdil ParlamentnímListům.cz: „Kdyby to pomohlo tomu, že lidi nebudou preferovat sociální dávky před prací, bylo by to dobře. 500 korun nikoho nevyvrátí, my jsme se k variantám 300 a 500 korun vyjadřovali na nějaké z tripartit, nás to dramaticky netrápí, i když stavebnictví není v dobré situaci.“ S názory některých politiků a ekonomů, že tím ekonomika dostane dramaticky za uši, nesouhlasí. Ale zvyšování minimální mzdy každý rok by automaticky nepodpořil. „Kdyby to mělo být v ročních cyklech, tam už by bylo potřeba být obezřetný, protože stavebnictví nenastartuje v letošním roce, ten propad sice nebude 8,3 procenta, jako byl meziročně za uplynulý rok, bude nižší, bylo by krásné, kdyby to bylo kolem tří procent. Když vláda bude naplňovat svoje programové prohlášení, lakmusový papírek bude projednávání o státním rozpočtu na příští rok, stavebnictví má šanci se od roku 2015 začít konsolidovat,“ dodává prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví s nadějí.

Stejně k postupnému zvyšování minimální mzdy musí docházet

Také předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček se domnívá, že by zvýšení minimální mzdy nemělo být pro firmy zatěžující. „Po pravdě řečeno, stejně k tomu musí postupně docházet. A pokud to bude v rozumné míře, já myslím, že to maximálně vystoupá na nějakých 40-45 procent průměrné mzdy, tak je to neoddiskutovatelné a dřív nebo později k tomu stejně dojde,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Když se minimální mzda bude přiměřeně zvyšovat po malých částkách, postupně, a ne skokově, nebude to podle něj problém. Od příštího roku se může podle něj zvýšit minimální mzda o pětistovku, ale pak by nemělo docházet k navyšování automaticky každý rok. „Teď je vhodné to drobně posunout. Pak bych to ale řešil podle toho, jak na tom ekonomika bude, kam až to bude pro firmy únosné. Protože nikdo neví, co bude za rok, za dva, za tři,“ poznamenal šéf asociace.