Je pochopitelné, že zvýšení minimální mzdy vítají odbory, ale souhlasí s ním i mnozí podnikatelé a živnostníci. „Když se zamyslíme nad tím, jestli jde za tuto částku žít, musíme si odpovědět, že nejde. Už z tohoto pohledu, ať jsem zaměstnanec, vládní úředník nebo živnostník, musím zvýšení podpořit,“ souhlasí s premiérem Rudolf Baránek ze Strany soukromníků ČR. Potvrzuje, že o otázce minimální mzdy se diskutuje celou historii tripartity. „V 90. letech jsem se těchto debat mnohokrát účastnil jako místopředseda tripartity. Je to velmi citlivá záležitost. Postupnému zvyšování minimální mzdy by bylo nerozumné bránit z důvodů politických, psychologických i faktických. Ten vývoj je správný, ale vždycky se musí zhodnotit všechny souvislosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz Rudolf Baránek. Minimální mzda se zvedla po letech loni v srpnu, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím vzrostla naposledy v roce 2007.

Jiné problémy živnostníků jsou horší

Nedostanou se živnostníci, kteří zaměstnávají lidi s minimální mzdou, do problémů? „Živnostníkům udělá v dnešní svízelné situaci problém každý zásah, ale jiné problémy jsou horší. I živnostníci mají srdce a vědí, co to je žít za takové peníze. Ale myslím, že jen velmi malé procento zaměstnanců pracuje za minimální mzdu,“ míní Rudolf Baránek. Upozorňuje, že těžké je žít z minimální mzdy, ale jsou jiné sociální dávky, jež od státu dostávají lidé v těžké životní situaci, například zdravotně postižení, které jsou ještě mnohem hanebnější.

Pětistovka nikoho nezabije

Proti růstu nejnižší mzdy nejsou ani představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví, i když právě stavebnictví zažívá krušné časy. Jeho prezident Václav Matyáš to potvrdil ParlamentnímListům.cz: „Kdyby to pomohlo tomu, že lidi nebudou preferovat sociální dávky před prací, bylo by to dobře. 500 korun nikoho nevyvrátí, my jsme se k variantám 300 a 500 korun vyjadřovali na nějaké z tripartit, nás to dramaticky netrápí, i když stavebnictví není v dobré situaci.“ S názory některých politiků a ekonomů, že tím ekonomika dostane dramaticky za uši, nesouhlasí. Ale zvyšování minimální mzdy každý rok by automaticky nepodpořil. „Kdyby to mělo být v ročních cyklech, tam už by bylo potřeba být obezřetný, protože stavebnictví nenastartuje v letošním roce, ten propad sice nebude 8,3 procenta, jako byl meziročně za uplynulý rok, bude nižší, bylo by krásné, kdyby to bylo kolem tří procent. Když vláda bude naplňovat svoje programové prohlášení, lakmusový papírek bude projednávání o státním rozpočtu na příští rok, stavebnictví má šanci se od roku 2015 začít konsolidovat,“ dodává prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví s nadějí.

Stejně k postupnému zvyšování minimální mzdy musí docházet

Také předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček se domnívá, že by zvýšení minimální mzdy nemělo být pro firmy zatěžující. „Po pravdě řečeno, stejně k tomu musí postupně docházet. A pokud to bude v rozumné míře, já myslím, že to maximálně vystoupá na nějakých 40-45 procent průměrné mzdy, tak je to neoddiskutovatelné a dřív nebo později k tomu stejně dojde,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Když se minimální mzda bude přiměřeně zvyšovat po malých částkách, postupně, a ne skokově, nebude to podle něj problém. Od příštího roku se může podle něj zvýšit minimální mzda o pětistovku, ale pak by nemělo docházet k navyšování automaticky každý rok. „Teď je vhodné to drobně posunout. Pak bych to ale řešil podle toho, jak na tom ekonomika bude, kam až to bude pro firmy únosné. Protože nikdo neví, co bude za rok, za dva, za tři,“ poznamenal šéf asociace.

Tempo bude podle premiéra záležet na vývoji ekonomiky

Ale i premiér Bohuslav Sobotka na víkendovém sjezdu odborů uvedl, že tempo, jakým bude vláda postupovat, bude záležet na vývoji ekonomiky, na vývoji průměrné mzdy a na vývoji produktivity práce. Ale plán vlády stejně kritizuje opozice. „Zvyšování minimální mzdy takto razantním způsobem je ve své podstatě útok proti těm nejslabším na pracovním trhu,“ prohlásil exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Firmy prý budou muset zvýšit mzdy nejméně kvalifikovaným zaměstnancům, ale protože už nemají zpravidla kde šetřit, budou prý propouštět.

Ekonom radí se zvýšením raději ještě počkat, trh práce není připraven

Podobné výhrady má ODS, ale i někteří ekonomové. „Myslím si, že by to v tuto chvíli problém být mohl. Ekonomika se dostává z krize, dostává se z toho nejhoršího, a pracovní trh na tom bude jistě hůř než vloni, protože většina firem čeká na to, až jim začnou růst zakázky a až si to skutečně potvrdí, že jim zakázky rostou, pak teprve budou nabírat zaměstnance. A to bude až v příštím roce,“ řekl ekonom Jiří Cihlář ParlamentnímListům.cz. A co se týká minimální mzdy, ta by podle něj mohla dát negativní stimul, protože v tu chvíli se to může dotknout zaměstnání s nejnižším platem, pro některé z nekvalifikovaných lidí se nemusí práce za minimální mzdu najít. „Obecně si myslím, že minimální mzda by se nemusela zvyšovat, mohla by zůstat na úrovni, kde se v současné chvíli nachází,“ soudí ekonom, že zvyšovat mzdu od ledna příštího roku je ještě brzo, protože trh práce na to ještě není úplně připraven. Doporučuje tedy raději ještě počkat, protože v některých oblastech, například zemědělství, by to mohlo přinést problémy.

Problémy očekávají sedláci při placení brigádníků a sezonních zaměstnanců

Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík souhlasí s názorem, že minimální mzda zdražuje práci, a tím vytváří prostor pro nezaměstnanost. „V zemědělství to také platí. Jsou tam sezonní práce, a ať chceme nebo nechceme, jsou to ty nejméně placené. A když úměrnost zdražení práce neodpovídá realitě na trhu, musí si sedlák poradit nějak jinak. Zvláště v oblastech, kde je velká pracnost, jako jsou sady, vinice, kde se hodně najímají brigádníci,“ vysvětlil. Těch zemědělců, kteří jsou specializováni na rostlinnou výrobu a zaměstnávají například traktoristy, se zvýšení minimální mzdy tolik nedotkne.

Je to mezi zaměstnavateli a odboráři, vláda by neměla rozhodnout bez dohody

Tentokrát s vládou a prezidentem nesouhlasí ani Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje velké firmy. „Zvýšení minimální mzdy je výsledkem dohody zaměstnavatelů a odborářů. Vláda není v pozici toho, kdo by o navýšení měl rozhodnout bez dohody se sociálními partnery. O této variantě, která se musí opírat o reálné možnosti firem a naší ekonomiky, budeme jednat teprve počátkem června,“ namítá prezident svazu Jaroslav Hanák. Navýšení minimální mzdy, které navrhla ministryně práce a sociálních věcí, bude na programu příštího jednání tripartity, teprve pak se k němu vyjádří vláda.

Malí a střední podnikatelé prý své lidi slušně platí

Karel Havlíček nepředpokládá, že by to byla taková katastrofa pro velké firmy, které tvrdí, že nejméně příjmová skupina bude v podstatě nezaměstnatelná a že se tím zvýší nezaměstnanost. „Minimální mzda je dnes posazená poměrně hodně nízko. Myslím, že u malých a středních firem to nebere nikdo. Pokud mají malé a střední firmy zaměstnance, vytvoří jim slušné finanční podmínky a ne podmínky na úrovni minimální mzdy. To by tam nikdo nepracoval,“ vysvětlil, že když chce někdo seriózně zaměstnávat, chce vytvářet nějakou hodnotu, musí lidi slušně zaplatit. Proto se po jejím zvýšení u malých a středních firem nic nezmění. To potvrdil ParlamentnímListům.cz spolumajitel firmy Racio Oldřich Darmovzal: „My v naší firmě lidi s minimální mzdou nemáme. To si nemůžeme dovolit.“

Ke zvýšení minimální mzdy mohlo dojít i v době krize

Prezident kritizoval minulou vládu, že zvýšení mzdy bránila. Ale nezpůsobilo by její zvýšení v době hospodářské krize problémy podnikatelům? „Já bych to neviděl jako problém ani v době krize nebo nekrize, když se minimální mzda jednou za dva nebo tři roky úměrně posune o pětistovku. To odpovídá tomu, co se dnes na trhu práce odehrává ve smyslu všeobecného růstu mezd,“ uvedl Karel Havlíček. Není pro to, aby byla minimální mzda stlačována do minima, protože to je pak podle něj demotivační. „Ale nesmí se to úplně přehrát, nesmí to být na úrovni 50, 60 nebo dokonce víc procent průměrné mzdy. Protože pak může opravdu nastat situace, že ti nejméně kvalifikovaní práci neseženou. Ale jestli někdo má mít 8 500, 9 000 nebo 9 500 korun, to už v globále nerozhoduje. Pokud ovšem nějaká firma nezaměstnává tisíc lidí s nejnižší mzdou. Ale nemyslím, že by to bylo standardem,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Ať si odboráři vezmou příklad z postoje podnikatelů a živnostníků

Karel Havlíček upozornil, že když se jedná o živnostníky, odboráři hned vyskočí, bouchají do stolu a chtějí, aby živnostníci odváděli státu daň nejméně tisíc korun měsíčně. „Vyjadřují se k něčemu, co jim vůbec nepřísluší. A vidíte, my nemáme žádný problém říci, že by lidé, kteří jsou v nejnižší příjmové skupině, měli dostat víc. Ať si z toho odboráři vezmou trochu příklad a nestrefují se do živnostníků,“ vyzval zástupce odborů představitel malých a středních podniků a živnostníků.