Jak podle vás probíhá náběh druhého pilíře důchodové reformy?

Je to šaškárna. Samozřejmě počty lidí, kteří do druhého pilíře vstupují, jsou velmi nízké. A teď je podstatné, co bude dál. Trochu mne malý zájem překvapil, ale ona je otázka, jestli se to penzijním fondům podaří rozjet nebo ne. Argumentaci mají velmi razantní, v podstatně prolhanou, a teď je otázka, jestli s tím prorazí. Jejich argumenty ve prospěch druhého pilíře reformy jsou směsicí polopravd, pravd a nesmyslů. Tak to v podstatě probíhá ve všech odvětvích, ale tady je to závažnější, protože to užírá peníze ze státního rozpočtu.

V čem je argumentace penzijních fondů lživá?

Dělaly se rádoby vědecké rozbory, které měly ukázat, pro koho je výhodné vstoupit do 2. pilíře. Už samotná tato otázka je špatná, protože pokud by měl být druhý pilíř nějaká senzace, tak by měl být prospěšný skoro pro všechny. Pokud částečně účelové výzkumy došly k závěru, že druhý pilíř je výhodný maximálně pro polovinu lidí, tak jen z toho je vidět, že je to nesmysl. Navíc tyto výzkumy byly jednostranné, šlo v nich jen o to, jestli se vstup do druhého pilíře vyplatí jednotlivcům, ne jestli se vyplatí všem, i státu.

Výzkumy se vůbec nezabývají tím, že stát s tím bude mít reformní náklady, protože bude muset vyplácet dosavadní důchody a k tomu ještě další desítky miliard dvacet, třicet let, než bude možno přejít na jiný – fondový systém. Tyhle náklady přechodu nejsou zakalkulovány. Předpokládalo se, že dosavadní pilíř bude fungovat, jak funguje, a jen se zjišťovalo, pro koho bude vstup do druhého pilíře výhodnější. Ale vůbec se neberou na zřetel národohospodářské náklady, které bude muset zaplatit stát. A to hned teď, ve velmi nepříznivém ekonomickém období. Tyto náklady budou muset nakonec zaplatit občané ze svých daní.

Pokud se podíváme na druhý pilíř z pohledu jednotlivce, jeho věku a příjmů, tak se ve skutečnosti ukáže, že je výhodný jen pro asi deset procent nejbohatších. Ne pro padesát procent. Nejbohatší totiž platí pojistné z vyšších příjmů, ač by v rozumném veřejném pilíři neměli. Takže máme u nás z nějakých sociálních důvodů nastaven vysoký strop, dnes je to čtyřnásobek průměrného výdělku. Pro lidi, kteří mají plat od padesáti do sta tisíc měsíčně, bude druhý pilíř výhodný.

Ale politici tvrdili, že druhý pilíř zavádějí proto, že za stávajících podmínek by byl státní důchod tak nízký, že by z něj lidé měli problém vyžít. Neměl by tedy být výhodný pro všechny, i pro chudé?

O chudé tady rozhodně nejde a nikdy ani nepůjde. Chudí dnes mají poměrně vysoké důchody ve vztahu ke svým příjmům. Politici i penzijní fondy argumentují tím, že obyvatelstvo stárne. To je sice pravda. Ale taky víme, že vláda zařídila, aby se zvyšoval důchodový věk. A když vezmeme v úvahu zvyšování důchodového věku, tak podíl důchodců a aktivních občanů dlouhodobě neroste, protože se hranice posunula tak geniálně, že se tím eliminuje stárnutí obyvatelstva. V této souvislosti nám z toho celého demografického problému zbydou jen demografické vlny. Jsou prostě desetiletí, kdy je důchodců víc, a jsou desetiletí, kdy je jich míň. A je pravda, že přijde dolní vlna, období, kdy důchodců bude relativně víc.

Ale nezpůsobí to žádné zásadní  snížení důchodů do budoucna. Je to sice věc významná, ale naprosto druhého řádu. Nikdo z nás neví, co bude v roce 2050, ale všichni víme, že pro vývoj důchodů je stejně nejdůležitější, jak se vyvíjí ekonomika.

Demografie je nějaký parametr, ale parametr druhého, třetího řádu. Tohoto strašáku se zneužívá. Je to skvělý prodejní argument, každý prodejce, každý politik začne tím, že kvůli stárnutí obyvatel musí být tahle reforma.

Co je nám platné, když bude v produktivním věku dvakrát víc lidí než důchodců, když bude vysoká nezaměstnanost, tak stejně budou peníze na důchody chybět?

Ano, ty takzvané výpadky na důchodovém účtu jsou způsobeny jen zvýšenou nezaměstnaností, stárnutí s tím nemá co dělat. Vždyť už vláda udělala dvě parametrické změny, kterými průběžný důchodový pilíř stabilizovala: zvyšováním důchodového věku a změnami parametrů v roce 2008, které platí od roku 2010. Už tehdy Petr Nečas jako ministr práce a sociálních věcí řekl, že tím stabilizovali důchodový systém na dvě, tři desítky let. A vidíte, najednou se v systému objeví schodky, jenže jsou způsobeny nezaměstnaností, ne tím, že by to špatně spočítali. Kdokoli modeluje něco na desítky let dopředu, tak tam musí vložit nějaké předpoklady o nezaměstnanosti. A když se splete, tak je to celé na nic.

Pokud v tomto století bude nějaká demografická vlna směrem dolů, tak je ve vztahu k vývoji ekonomiky bezvýznamná. Daleko důležitější je, jestli míra nezaměstnanosti bude pět nebo patnáct procent. A je-li někde nezaměstnanost dokonce na dvaceti, třiceti procentech, půjde obyvatelstvo tak či onak na buben, s tím stejně nikdo nic neudělá, nedá se to změnit nějakou důchodovou reformou.

Takže to jsou lži, že druhý pilíř je nutný?

To jsou takové polopravdy až nepravdy. A lidé, kteří tento produkt mají prodávat, velmi zostřili rétoriku. Proto nevylučuji možnost, že se trend zvrátí a lidé začnou tento produkt jako slepice kupovat. Když se podíváte na desatero na webové stránky Asociace penzijních fondů, objevíte nové a na devadesát devět procent falešné argumenty. Třeba ten, že výsledek výpočtu výše vaší penze z důchodové kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí musíte vydělit dvěma, protože důchody půjdou dolů, že když je dnes průměrný důchod deset a půl tisíce korun, v roce 2050 bude důchod už jen šest nebo sedm tisíc.

Odůvodňuje se to tím, že peníze v systému nebudou, že už dneska je tam deficit a že se budou muset v budoucnu podstatně snížit důchody. Problém se vytvoří reformou a fiskální politikou, která vede ke zvyšování nezaměstnanosti, a řekne se, že se kvůli tomu sníží důchody, a proto je výhodné vstoupit do druhého pilíře. Protože ve druhém pilíři žádné znehodnocení peněz nebude, tam naopak vznikne nějaké zhodnocení. To je vysvětlení, které se nově objevilo v posledních týdnech. Ale je to jen krásná lež. Penzijní fondy přicházejí ještě s dalším argumentem, že druhý pilíř je nejvýhodnějším produktem na trhu, že žádný jiný spořící produkt s tak vysokým státním příspěvkem neexistuje. A jak to vysvětlují? Tím, že když dáte 2 procenta ze své mzdy, tak vám stát k tomu přispěje dalšími třemi procenty. Oni to vykládají jako dárek státu. Úplně zamlčí to, že se o tato tři procenta, která jsou vyvedena z vaší mzdy do druhého pilíře, státní důchod úměrně sníží.

Když se dělá reklama jakémukoli výrobku na trhu, neměla by být klamavá. Ale vy tady mluvíte o vyslovených lžích, kterými penzijní fondy nebo zprostředkovatelé lákají na druhý pilíř. Neměl by je někdo za takové vyložené lži postihnout?

Penzijní společnosti, za nimiž stojí banky a pojišťovny, chtějí nalákat na druhý pilíř co nejvíc lidí a jdou za tím velmi tvrdě a bezohledně. Pravda není vůbec důležitá. A kdo by to měl regulovat nebo postihovat, když druhý pilíř vláda podporuje? Stačilo by, kdyby vláda řekla, že je druhý pilíř nesmysl. Ale to se od ní čekat nedá. Vláda vstup do druhého pilíře podporuje, těžko říci proč.

Reformu vymyslela penzijní lobby, původně Bezděkova komise, v níž byli zastoupeni reprezentanti středních a malých penzijních fondů, a předhodila ji vládě. Pak přišla druhá garnitura - zástupci největších penzijních fondů -  na ministerstvo práce a sociálních věcí si je vzal ministr Drábek jako poradce, pak ovládli ministerstvo financí a udělali novou podobu reformy, která je horší než ta původní Bezděkova. Ale i ta byla špatná ve srovnání s tím, jak funguje penzijní systém ve světě.

Myslíte si, že u nás jsou náklady penzijních fondů stejné jako jinde?

Vláda udělala určitý pokus o regulaci správních nákladů, jsou stanoveny stropy v relaci k aktivům, třeba 0,3 procenta, 0,7 procenta z aktiv z ročního poplatku za správu.

Protože pravda je, že kde nebyly správní náklady regulované, byly vyšší. Penzijní fondy říkají, že náklady budou významně menší, než jsou u podílových fondů. Je pravda, že v českých podmínkách mohou mít podílové fondy náklady na správu dvakrát tolik, než smějí mít penzijní fondy.  Ale já jsem zjistil, že jinde jsou poplatky u podílových fondů mnohem nižší než u nás. Takže záleží na tom, s čím se to srovnává. Praxe ukazuje, že náklady soukromého sektoru jsou velmi vysoké. Kdyby stejný produkt, kde se předpokládá investiční zhodnocení, jako se snaží prodávat penzijní společnosti, organizoval stát, tak důchod bude mnohem vyšší.

A ještě s mnohem menším rizikem..

Je naprosto nesmyslné, aby jednotlivci nesli nějaké investiční riziko. Samozřejmě Asociace penzijních fondů říká, že druhý pilíř je nová příležitost, že když do něj vstoupíte, máte možnost vydělat. Ale také můžete prodělat.

Ale kdo chce vydělat, bude investovat třeba do  podílových fondů. Proč má jít do rizika, když si spoří na penzi?

Těch lidí, co investování zajímá, není ani deset procent. Mě by také nezajímalo, zabývám se něčím jiným a nemám čas přemýšlet, do jakého investičního fondu dám peníze.

Jak vidíte budoucnost druhého pilíře? Sociální demokracie prohlásila, že ho po svém nástupu do vlády zruší, ale ekonom Pavel Kohout tvrdí, že k tomu nenajdou sílu. Nehrozily by po takovém kroku státu arbitráže?

ČSSD předložila variantu, která v podstatě arbitráže vylučuje. Říká, že nikomu nic nevezme, že peníze z druhého převede do třetího pilíře. A co bude chybět ve státním rozpočtu, tak se promítne těm, co vstoupí do druhého pilíře, v jejich důchodech.

A co kdyby někdo z penzijních fondů žaloval stát, že přišel o náklady, které vložil třeba do reklamy?

Reformy na světě se dělají všude, nikde kvůli tomu stát nežalují. Když penzijní fondy vědí, že to tak bude, měly se podle toho zařídit.

Takže myslíte, že když ČSSD varovala, že druhý pilíř zruší, neměly do tak nejistého podniku fondy vůbec jít?

Sociální demokraté říkali už před rokem, že druhý pilíř zruší, objevilo se to i v médiích. Fondy nemohou tvrdit, že o tom nevěděly.