Rusko a Čína začaly od 29. prosince finanční operace v rámci valutového swapu, jak informuje server Vesti Finance. Valutový swap se uzavírá obvykle regionálně k tomu, aby došlo ke zjednodušení finančních operací. Po uzavření dohod o swapovém obchodování mohou vlády zemí používat cizí měnu a přitom vydávat emise domácí měny a okamžitě ji vyměnit. To znamená, že centrální banky zemí, které mají takovou dohodu, mohou vydávat kredity svým bankám v jüanech.

celý článek v ruštině máte k dispozici ZDE

Uzavírání swapových dohod je dnes čínskou strategií, jak z čínské měny udělat budoucí globální rezervní měnu. V současnosti má Čína uzavřeno na 28 takových dohod a za poslední čtyři roky jejich objem vyrostl celkem 350krát. Mezi zeměmi, které mají s Čínou podobnou dohodu, jsou například Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Singapur, Hongkong, Thajsko, Argentina, Malajsie, ale také EU, Německo nebo Británie. Rubl tak není jediná měna, která se bude v Číně obchodovat – v danou chvíli se jedná o celkem 11 cizích valut, pro které jsou dostupné swapy v jüanech.

Dohoda s Ruskem má nyní objem asi 120 (dle Bloombergu 150) miliard jüanů a jejím cílem je vedle posílení role jüanu také větší stabilita obou měn, což může přispět k celkové stabilitě světového finančního systému. Přitom Čína i Rusko dlouhodobě vystupují proti současné roli dolaru na světovém trhu. Čína má valutové rezervy v hodnotě celkem 3,89 bilionu dolarů, zatímco Rusko v hodnotě 374 miliard.

Rusko je na devátém místě mezi obchodními partnery Číny a Rusko samo se zřejmě bude snažit časem rozšířit regionálně rubl jako společnou měnu v rámci Eurasijské ekonomické unie. Obrat mezi Čínou a Ruskem v posledních šesti letech vzrostl o 100 % a čítá asi 90 miliard dolarů. Lídři Ruska a Číny se dohodli, že k roku 2015 se bude jednat o celkovou částku 100 miliard a do roku 2020 potom 200 miliard dolarů.

Swapový režim Rusko a Čína uzavřely také v reakci na protiruské sankce, které fakticky postrkují Rusko a Čínu stále více k sobě. O efektu těchto kroků zatím nepanuje shoda, ale někteří západní odborníci už nyní varují před tím, že aliance mezi Ruskem a Čínou se stává nejdůležitějším a podceňovaným geopolitickým problémem pro USA.

Očekává se také, že swapový režim by mohl pomoci k ulehčení investičních procesů do ruské ekonomiky. Čína má zájem investovat do infrastruktury, energetiky a nerostného průmyslu a nedá se vyloučit, že jí ruská vláda otevře dveře i pro investice do strategických oblastí, které jsou nyní pro zahraniční investory dle ruských zákonů nedostupné.

Ruská ekonomika v minulých týdnech utrpěla značné šrámy. Naplno se projevily důsledky sankcí a nízké ceny ropy, v důsledku čehož ztratil rubl více než polovinu své hodnoty v porovnání se začátkem roku. Potíže ruské ekonomiky se promítly i v poklesu HDP, který v listopadu podle ruského ministra pro hospodářství činil 0,5 %. Ruská ekonomika tak poklesla poprvé od října 2009. Analytici tvrdí, že situace se bude ještě zhoršovat. Rusku příliš nepomohlo prohlášení států OPEC, že i přes poklesy ceny ropy o 50 % za posledních šest měsíců nebudou snižovat svoji produkci.

Sankce uvalené proti Rusku jako odveta za ukrajinskou krizi zase způsobily, že země letos přišla o zahraniční investice ve výši 100 miliard dolarů. „Při současných cenách ropy není důvod k optimismu,“ říká analytik pro Rusko a státy bývalé SNS z moskevské ING Bank Dmitrij Polevoj. Podle jeho názoru bude trvat velmi dlouhou dobu, než se podaří obnovit důvěru spotřebitelů a dát do pořádku poškozený bankovní systém. Reuters také připomíná, že sankce zamezily ruským firmám přístupu k zahraničním půjčkám, což rovněž přispělo k největší krizi v zemi od roku 1998.

text agentury Reuters v angličtině je ZDE

Rubl je stále velmi nestabilní a nepomáhají mu ani některé státní zásahy, jako bylo např. zvýšení úrokové míry z 10,5 na 17 %, a trhy příliš neuklidnilo ani nedávné vystoupení Vladimira Putina na ostře sledované tiskové konferenci. „V pátek rubl sice posílil o 6 %, ale v pondělí opět nabral ztrátu, kterou se mu následně nepodařilo zcela dorovnat. Pád rublu povede zcela jistě k růstu inflace a bude tak ohrožen nepsaný slib Vladimira Putina zajistit Rusku i nadále prosperitu,“ uvádí Reuters a dodává, že dle pesimistického výhledu vlády povedou nízké ceny ropy v příštím roce k poklesu ekonomiky o 4 % a inflaci až ve výši 10 %.

Mezi další opatření vlády k posílení rublu patří i nařízení státním kolosům Gazprom a Rosněfť, aby prodaly své dolarové výnosy. „Momentálně rubl ztratil další 3 % své hodnoty a je obchodován na úrovni 56 rublů za dolar. To je mnohem horší výsledek, než jaký byl v první polovině roku, kdy za jeden dolar platili Rusové 30 až 35 rublů. Na druhou stranu jde o zlepšení oproti polovině tohoto měsíce, kdy dosáhl rubl vůči dolaru rekordního propadu a dostal se až na hranici 80 bodů,“ informuje Reuters. V důsledku oslabení rublu se v Rusku značně zvyšuje nakupování cizích měn a rostou i výběry hotovosti z bank.

doplňující text Reuters v angličtině potom najdete ZDE

Ruské úřady i nezávislí ekonomové se obávají, že pokud nebude Putin souhlasit se škrty ve vojenských výdajích, bude muset vláda zvyšovat daně i věkovou hranici pro odchod do důchodu, případně do oběhu pustit nově vytištěné peníze. Podle těchto hlasů by ovšem mělo Rusko v příštím roce „přežít“ i za předpokladu, že se cena za barel ropy nebude zvyšovat. „S výhledem na další roky jsou však experti mnohem méně optimističtí. A to v případě poklesu ceny ropy za barel k hranici 40 dolarů. Podle nejmenovaného vládního zdroje panuje velké znepokojení nad tím, jak vládní deficit vyčerpává dva rezervní fondy vytvořené v minulých letech ze zisků z prodeje ropy,“ informuje Reuters.

„Pokud bude současný trend pokračovat, dosáhne brzy deficit 4 bilionů rublů a rezervní fond bude do 18 měsíců vyčerpán. V roce 2016 tak nebudeme mít zdroje k naplnění rozpočtových závazků. O roce 2017 raději ani nemluvit,“ cituje Reuters vysokého ruského úředníka a uvádí, že v současné chvíli je v rezervním fondu uloženo asi 89 miliard dolarů. Velké ztráty postihly i Ruskou centrální banku, která od začátku roku vynaložila v důsledku svých snah přibrzdit pád rublu o 110 miliard dolarů víc ze svých rezerv, které ještě na začátku roku činily 510 miliard dolarů (ve všech fondech a instrumentech).

Státní výdaje by se pro příští rok měly snížit o 10 %, ale podle ministra financí Antona Silujanova je to stále málo. Z celkových výdajů pro rok 2014 ve výši 248 miliard dolarů tvoří 33 % z této částky výdaje do sociální oblasti a 32,5 % představuje vojenské výdaje. Diskutuje se také o prudkém zvýšení hranice odchodu do důchodu. Podle bývalého ministra financí Alexeje Kudrina by mělo Rusko v prvé řadě urovnat své vztahy s Evropou a Spojenými státy. Jenom tak lze dle jeho mínění úspěšně současné ekonomické krizi čelit.