Proč rezonuje v českých médiích v takové míře skutečnost, že velký podnikatel vstoupil do politiky? Taková byla první otázka moderátora na besedě s renomovaným filosofem a sociologem Václavem Bělohradským. „Já jako Ital jsem na všechno zvyklý,“ reagoval Bělohradský a připojil zamyšlení o tom, kdo se na politické scéně ukazuje. Pak připojil i tato slova v kontextu otázky: „Tento vstup do politiky je motivovaný antipolitickým českým postojem. Otázkou je, zda si to politické strany zasloužily, nebo zda je to starý český postoj, který v jiné podobě měl v sobě i Havel.“ Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl pro veřejnost alternativou. „Je to začátek zajímavé historie, kterou není třeba démonizovat. Do politiky vstupují lidé, kteří tam vnášejí své povolání jako symbol nějaké efektivity. Není třeba mít blbou náladu a zoufat si. Je to jistá změna v politické hře, ale demokracie je systém změn. Změn, které nejsou destruktivní,“ dodává Bělohradský k „politickému cizinci“.

Bělohradský: Vláda je stabilní, udělala celou řadu kroků a má jakýsi souhlas veřejnosti

Profesor se věnoval také poučení z voleb 2014. „Vláda, která vzešla z těchto voleb, je nejlepší po dlouhé době. Je to vláda stabilní, udělala celou řadu kroků, myslím, že má i jakýsi souhlas veřejnosti. Poučení z těch voleb je zase pořád to samé: jak snadno je možné v této zemi získat konsensus na antipolitickém tématu,“ uvedl Bělohradský. „Co je to čas politiky? Připadá nám hrozně pomalý a často v nás vyvolává skandál. Je ale tak pomalý proto, že jde o čas velkých transakčních nákladů,“ doplnil. „Nenávist k politice je nenávist k nákladům nutným na to, abychom se dohodli,“ zmínil. Bělohradský v reakci na otázku také vyšel z teze, že podmínky ke spolupráci mezi lidmi nejsou zadarmo a je potřeba je vytvořit. Politika je vytvářením podmínek spolupráce, a proto má vysoké transakční náklady. Upozornil i na to, že kdo přichází z podnikatelské sféry, je zvyklý rozhodovat hierarchicky. „Poučení z voleb je: ‚Antipolitika je pokrytecká.‘ I v obyčejné rodině jsou transakční náklady a víme, jak těžké je se dohodnou,“ uvedl filosof. „V české společnosti je silný pocit, že ji musíme vyhnat, protože se identifikuje s něčím negativním. Není to tak. Ve skutečnosti je to směs způsobů, jak snižujeme transakční náklady a učíme se dohadovat. Musíme se nejdřív dohodnout na tom, že se dohodneme, a to chvíli trvá,“ vysvětlil Bělohradský. „Nevyhánějme politiku ze společnosti, ona se vyhnat nedá. Vyhánění je samo určitá politika. Jak vidíte, máme druhého koaličního partnera, který je založen do jisté míry na tom, že se vyháněla politika,“ dodal.

K multilateralismu se musíme propracovat. Všechna impéria se zhroutila, když chtěla být jediným impériem

V reakci na otázku spojenou s pojmem globální antipolitická vzpoura, který zmínil v jednom z článků, profesor v kontextu úvah o mezinárodní spravedlnosti uvedl: „Jsme schopni ustavit nějakou spravedlnost, která není založená na tom, že jsme schopni se zničit?“ a pak dále pokračoval: „Pojmem globální antipolitická vzpoura, tím jsem chtěl říci, že se k multilateralismu musíme propracovat, protože ze světových dějin přeci jedno poučení máme, že všechna impéria se zhroutila. Zhroutila se v okamžiku, kdy chtěla být jediným impériem.“ Bělohradský také hovořil o tom, že imperiální řád nás nikdy nedovedl k míru: „Co je spravedlnost, jestli je to typ diskursu nebo vzájemného vztahu, který může být jen mezi těmi, kteří jsou si rovni v nějakém slova smyslu?“ doplnil s úvahou o tom, co nahradí rovnost teroru v mezinárodních vztazích. „Jak vidíte, americký pokus nehledě na obrovskou vojenskou převahu, kterou mají, i proto, že jejich výlohy na zbrojení jsou větší než celého světa dohromady, není příliš úspěšný. Kam se podíváme, silové řešení se nedaří. Vývoz demokracie těmito prostředky nefunguje. Přímo bych řekl, že je to katastrofa, řekněme si to otevřeně,“ konstatoval filosof.