Zvolení vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů inspirovalo Petra Žantovského k úvodnímu tématu pravidelného ohlédnutí za tím, co zajímavého se v uplynulých dnech objevilo ve sdělovacích prostředcích. „To zvolení by samo o sobě nebyla zpráva hodná ani tohoto povídání, ani toho obrovského prostoru, který dostala v médiích, například v České televizi, ale zdaleka nejen tam,“ začíná pro ParlamentníListy.cz své hodnocení mediální analytik Petr Žantovský.

Je namístě připomenout, že Ústav pro studium totalitních režimů je instituce, která vznikla politicky a její pravý smysl od počátku spočíval spíše ve shromažďování indiskrecí a zajímavých údajů o zajímavých lidech, a proto byl pod ÚSTR také převeden archiv složek Ministerstva vnitra. „Nepochybuji, že pro mnohé ministry vnitra, počínaje Ivanem Langerem, který se o založení ÚSTR založil nejvíc, to mohla být hodně zajímavá materie pro další – možná nejen – politické kroky,“ poznamenává Petr Žantovský.

Hlavně, že je vědecká rada genderově vyvážená

Skládání tzv. hlavní rady ústavu proto vždy kopírovalo momentální rozložení politické scény a pochopitelně také postavu v čele Ministerstva vnitra. „Vědecká rada oproti tomu není příliš zajímavou trafikou pro odložené partajní prominenty, protože účast v ní není honorována. Je to spíše symbolický sbor osob, které se zabývají nějakou výsečí historie a lze se jejich autoritou ohánět při různých – možná nejen politických – krocích samotného vedení ústavu,“ vysvětluje mediální odborník.

Pravou záminkou k této jeho úvaze bylo televizní vystoupení Michala Uhla, člena hlavní Rady ÚSTR, který volbu členů vědecké rady kvitoval s poukazem na to, že je mimo jiné „genderově vyvážená“. „Tato absurdní věta nabyde nových rozměrů, když uvážíte, že pan Uhl je genderovým myslitelem z povolání. Absolvoval ´genderová studia´, zabývá se tématem žen v politice, je to zkrátka obhájce žen ve funkcích na plný úvazek,“ konstatuje Petr Žantovský.

Kritérium, které našim Dienstbierům a Uhlům stačí

Proti tomu by nic neměl, kdyby to nebylo celé postavené na hlavu. „K čemu je ´genderová vyváženost´, neptáme-li se, zda je provázena profesionálními schopnostmi, zkušenostmi, vzděláním a tak dále? Tím nechci říci, že členky vědecké rady ÚSTR něčím z toho nedisponují. Tím chci upozornit na to, že se nám tímto eurosocialistickým přístupem může velmi snadno stát, že se přestaneme ptát právě na ty profesionální kvality a vystačíme si s pohlavními znaky příslušné členky či adeptky na cokoli,“ upozorňuje mediální analytik.

Ostatně přesně tak to vyznívá i z nedávného návrhu ministra Jiřího Dienstbiera na změnu volebního zákona, podle nějž by ty strany, které nebudou mít dost žen na kandidátkách, byly sankcionovány. „A to opět bez přihlédnutí k vhodnosti či nevhodnosti daných dam. Jen s přihlédnutím – s prominutím – k obsahu jejich spodního prádla. Možná je to kritérium, které našim Dienstbierům či Uhlům stačí, ale rozum při rozhodování by to nahradit ve větší míře nemělo,“ domnívá se Petr Žantovský.

Pokrytecká slepota před realitou vede k tragickým koncům

Protože právě nejrůznější kvotace a „genderové nahlížení“ jsou svou podstatou téhož rodu jako „politická korektnost“, která lidem zabraňuje nazývat věci pravými jmény. „Tak jsou neonacisté a násilníci v českých ulicích označováni za ´radikální pravici´, teroristé v Islámském státě na hranici Iráku a Sýrie nesou v ústech českých novinářů setrvale vlastně neutrální nálepku ´radikálové´,“ pozastavuje se mediální odborník nad tím, jak se nejen ve sdělovacích prostředcích zavírají oči před skutečností.