Nový světový řád – je možná jedna z největších konspirací světa. Zda o jeho nastolení někdo (mocní?) usilují a skutečně všechny kroky, kterých jsme svědky, z pozadí dirigují, je věcí názoru, diskuse i otevřenosti připuštění si myšlenek, které i přes stále častější hlasy, nejsou právě většinové. ParlamentníListy.cz o něm již  v minulosti přinesly celou řadu informací, nyní nabídnou příznivcům konspirací ještě jeden směr, naznačující jisté spiknutí na globální úrovni. V jednom se ale níže uvedené řádky přece jen liší – zatímco těm, co údajně chtějí nastolit Nový světový řád, jsou podsouvány nepříliš „lidské“ pohnutky, u společenství Devíti mocných (neznámých atd.) se předpokládá jistý morální kredit. Přímé důkazy jejich existence však také nikdo nikdy předložit zatím nedokázal.

Naděje pro nespravedlivý svět?

Po staletí se vypráví legenda o společnosti Devíti neznámých, která dává naději v často nespravedlivém světě. Jitka Lenková, autorka knihy Spiknutí mocných (nakladatelství Daranus) se pokusila jít po stopách této legendy a zjistit, jak moc ji lze brát vážně.

Vrátila se až k indickému králi Ašókovi (300 až 232 let př.n.l.), který začal vojenskou silou dobývat území mezi Kalkatou a Madrásem. Obyvatelé se urputně bránili, a tak tehdy padlo podle tehdejších zpráv na sto tisíc mužů. Pohled na ně krále natolik zdrtil, že se dalšího dobývání vzdal a válku si navždy zošklivil. A prohlásil, že místo územních bojů je správnější získávat lidská srdce zákonem povinnosti a zbožnosti.

Moudrý vladař však šel ještě dál, chtěl zabránit svému lidu, aby si vzájemně ubližoval zneužíváním vlastní inteligence. Proto veškerou vědu prohlásil za tajnou. Nechtěl ale, aby zcela věda zanikla, a tak ustanovil tajnou společnost Devíti neznámých, která měla jasné cíle: uchovávat technická tajemství dávné minulosti, nepřipustit, aby se někdo nepovolaný zmocnil prostředků hromadného ničení a pokračovat ve výzkumech prospěšných lidstvu.

I když následná buddhistická tradice vidí dnes v Ašókovi prvního buddhistického panovníka a přizpůsobuje tomu i jeho životopis, je třeba uvést, že Ašókovy mocenské zájmy byly nadřazeny ortodoxnímu buddhistickému učení.

Každý zasvěcenec se věnuje jedné oblasti?

Společnosti Devíti neznámých si však v průběhu dějin všímá hned několik spisovatelů, vědců i politiků. Například anglický spisovatel Talbot Mundy uvedl v roce 1927, že každý z uvedené tajné „devítky“ zasvěcenců má jednu knihu, kam zaznamenává všechno, čeho bylo v jeho oboru dosaženo. Centrem zájmy společenství je tedy několik oblastí:

1. Propaganda, psychologická válka, ovládání davu
2. Fyziologie – fungování člověka včetně umění zabíjet pouhým dotykem (???!!!)
3. Mikrobiologie a ochranné koloidní látky včetně boje s mikroby sterilizací a vývoje nových smrtících virů
4. Přeměna látek, za čímž lze vidět například středověkou alchymii či jadernou fyziku (nebo obojí)
5. Veškerá spojovací technika na Zemi i mimo ni
6. Gravitace
7. Kosmonogie, tedy souhrn názorů na vznik světa
8. Světlo
9. Sociologie čili pravidla vývoje společnosti umožňující předvídání jejího pádu

Podle Mundyho se mezi sebou členové tajné společnosti domlouvají tajným syntetickým jazykem. Je jim dokonce připisováno stvoření sanskrtu, který je některými vědci považován za uměle vytvořený jazyk.