Referendum ve Skotsku neprošlo, nicméně tím jednoznačně neskončily tendence na odtržení – možná dokonce naopak. Co byste obyvatelům této části Spojeného království řekla?

Přeji to těm Skotům proto, ne že bych byla příznivcem separatismu, ale je to velká lekce, jak to vypadá, když centrum v té své arogantní nabubřelosti kašle na to, že někdo má nějaké jiné potřeby. A hlavně, tím by mu byl dán prostor, že si je bude realizovat podle svého. Jsou podstatně sociálnější, nemají tak vřelý vztah k finančním spekulacím jako London City. Zaslouží si mít svůj vlastní přístup. V rámci Velké Británie se k tomu neschyluje, přestože teď budou samozřejmě slibovat hory doly. Je vidět, kam až to může dojít, když ta arogance centra se vyhrotí. Třeba ta skotská kampaň... To by byl můj sen, zažít to v České republice. Ta aktivita těch lidí zezdola. Tam není nic o speciálně upravené ústavě. Nic takového. Prostě lidé se v jednotlivých klubech, kavárnách, ulicích a podobně bavili: Jseš proti, pro a proč? To má být občanský život. Jak to tam lidé dokázali zmobilizovat, a že je to zásadní otázka. Že ta veřejná debata tam žije svůj aktivní občanský život, to je prostě nádhera. Pro Česko je to neuvěřitelná inspirace.

Některá média, a to nejen na britských ostrovech, spekulovala, co by se mohlo stát, kdyby došlo ke skutečnému odtržení. Dokonce se prý převážely peníze do skotských bank, aby v případě potřeby, kdy lidé v nejistotě vezmou peněžní ústavy a bankomaty útokem, nevznikl chaos. Není to podle vás jakési strašení a hra na city?