Pane prezidente, několikrát jsme se už bavili o dohodě EU s Tureckem ve věci migrantů. Nyní Turci ústy svého premiéra hrozí, že pokud jim Brusel do konce června víza dle slibu nezruší, od dohody odstoupí a nebudou dál migranty nijak zadržovat. Vy jste opakovaně tyto dohody označil za vydírání a kritizoval jste je. Nebylo tedy spíše na místě, aby dohodu zrušila sama EU a konečně si zabezpečila hranice?

Dobře víte, že při společné tiskové konferenci s Heinzem Fischerem (rakouskou hlavou státu – pozn. red.) jsme, oba prezidenti, vyjádřili pochybnosti o funkčnosti dohody Evropské unie a Turecka. U mě to není nic nového. Heinz Fischer je vždy velmi zdvořilý politik, a jestliže přesto i on vyjádřil pochybnosti, dá se říci, že je to další důvod k tomu, považovat tyto pochybnosti za validní.

„Zachází se s vámi jako se zátěží, problémem, výdajem. Přitom jste darem.“ Tuto větu řekl papež František na adresu uprchlíků a požádal je o odpuštění. Jak tomu rozumíte?

Z čistě ekonomického hlediska by darem byli uprchlíci v zemích, kde je velmi nízká nezaměstnanost a kde tito uprchlíci mají vysokou pracovní kvalifikaci. Jenomže nezapomeňte, že průměrná nezaměstnanost v zemích Evropské unie je dnes deset nebo jedenáct procent, takže není splněn první předpoklad a obávám se, že až na výjimky není splněn ani druhý předpoklad o té kvalifikaci. Já nemám nic proti pomoci uprchlíkům v uprchlických táborech na Středním východě, to je v pořádku a to je akt křesťanského milosrdenství.

Ale myslím si, že uprchlíkům samotným bychom ublížili, kdybychom je umisťovali v kulturně cizím prostředí, jako je Evropa. Konec konců i ta nezdařená akce s iráckými uprchlíky nakonec vyústila do toho, že se vrací zpátky do Iráku a že se jim stýská po domově.

To samotné tvrzení, že by uprchlíci pro nás v současné realitě byli darem, odmítáte?

Uprchlíci mají být darem především pro svoji zemi, kterou mají rozvíjet, kterou mají zvelebovat a ne z ní utíkat.

Nedávná zpráva amerického ministerstva zahraničí opět kritizuje Českou republiku za postoj k Romům a za protimuslimské nálady a v té souvislosti zmiňuje i váš výrok, že muslimští migranti nebudou respektovat naše zákony a budou chtít zavést právo šaría. Jak byste na to reagoval?

V muslimských komunitách se občas právo šaría aplikuje, byť nelegálně a v rozporu se zákony hostitelské země. Takže to je zkušenost, která je samozřejmě přenositelná i do České republiky v případě, kdybychom přijali tu migrační vlnu, kterou už přijalo Německo nebo Rakousko. A dobře víte, že německá reakce se postupně mění a že od takzvané willkommenskultur se začíná přecházet ke zcela opačným postojům.

A nevykládáte si tu americkou zprávu, respektive její část, která se nás dotýká, jako útok na naši suverenitu nebo prezidentský úřad, když zmiňuje i vás?

Ale tak já si myslím, že každá země má právo kritizovat druhou zemi. Teď nedávno v rozhovoru pro Českou televizi jsem citoval výrok poslankyně Marie Benešové, podle níž se údajně na americké ambasádě minimálně konzultuje, ne-li připravuje zákon o státním zastupitelství, a vyslovil jsem pochybnosti nad tím, zda by se zákony měly připravovat na cizích ambasádách, a nikoli v našem národním parlamentě. Nepokládám to za nic urážlivého, je to prostě kritická poznámka, u níž jsem uvedl samozřejmě i zdroj a stejně tak nepokládám za nic urážlivého, když naopak americké ministerstvo zahraničních věcí bude kritizovat mě anebo českou vládu.

Česká republika neprodloužila akreditace dvěma ruským novinářům, hovoří se v té souvislosti o bezpečnostním riziku. Ti novináři se brání, že v naší zemi působí desítky let a žádnými agenty nejsou a nebyli. Jak na tuto kauzu nahlížíte?

Za prvé bych musel vědět, zda jsou nebo nejsou bezpečnostní riziko. A protože nejsem pracovník tajné služby a v žádné zprávě, kterou od tajných služeb dostávám, nic takového nebylo uvedeno, tak se k té věci těžko mohu vyjádřit. Zato se mohu vyjádřit k tomu, že velmi pravděpodobným opatřením recipročního typu bude vypovězení některých českých novinářů z Ruské federace, a myslím si, že to by byla škoda.

Budete se touto věcí dále zabývat? Třeba, pokud by se na vás ti ruští novináři obrátili s žádostí o pomoc?

Pokud by se obrátili, tak bych standardním způsobem při pravidelných schůzkách s ministrem zahraničí požádal ministra Zaorálka o jeho stanovisko.

Pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, před pár dny se vyjádřila Madeleine Albrightová, podle níž se Kreml angažuje v Sýrii jen proto, aby odvrátil pozornost světové veřejnosti právě od Ukrajiny a posílil svůj vliv na Blízkém východě. Jaký z toho máte pocit?

Tak za prvé, pozornost světové veřejnosti se od Ukrajiny odchýlila už dávno. Anexe Krymu, byť protiprávní, je považována za fait accompli (hotová věc, nevratný krok – pozn. red.) a co se týče tzv. zamrzlého konfliktu na východní Ukrajině, ten mi trochu připomíná zamrzlý konflikt v Podněstří a pokud tento konflikt nepřejde do stádia akutního konfliktu, tak si myslím, že světová veřejnost to bude sledovat se stále vzrůstající lhostejností.

Ohledně Ruska ještě jedna otázka. Blíží se květen, kdy si připomínáme konec druhé světové války. Zúčastníte se letos 9. května tradiční recepce na ruském velvyslanectví?

Nemohu to vyloučit.

Prezident Miloš Zeman během rozhovoru s Radimem Panenkou. Foto – Hanka Brožková