Začátkem letošního června rozhodl Ústavní soud o tom, že církevní restituce platí a že církve mají definitivně dostat od státu majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun; restituce totiž požadovala zrušit u ÚS skupina 18 senátorů. Proti verdiktu se však následně ohradili jak sociální demokraté, tak i komunisté a Věci veřejné, přestože jim bylo jasné, že proti restitucím už nelze nijak bojovat. Všichni ale řekli, že verdikt ÚS respektují.

Kvůli nové „aféře Nagyová“ a kvůli obviněním tří někdejších poslanců z ODS, tedy Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra z korupce se ovšem ukázalo, že se odpor proti restitucím může vzkřísit.

„Jde o to, že rozhodnutí týkající se církevních restitucí bylo odhlasováno (ve sněmovně) s pomocí korupce, neboť se čekalo na rezignaci třech nyní obviněných poslanců, čímž se oddalovalo samotné hlasování o restitucích až do doby složení mandátu oněmi třemi, tedy Tluchořem, Šnajdrem a Fuksou. Právě oni totiž deklarovali nesouhlas s návrhem zákona o církevních restitucích. Navíc je posilováno podezření, že i za tento 'vstřícný krok' byli odměněni lukrativními pozicemi. Restituce samé jsou tak poznamenané stále rostoucím podezřením, že byly přijaty s pomocí korupce,“ vysvětlil v pondělí ParlamentnímListům.cz místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek s tím, že úkon, tedy hlasování ve sněmovně, tak může být neplatný.

Můžeme jít také do Štrasburku

„Tady se tedy bude muset zvažovat, jaké jsou možnosti dalších postupů, což není tak jednoduchá právní věc – v úvahu pak přichází i to, jestli je nějaká možnost obrátit se na soud kupříkladu ve Štrasburku,“ uvedl také Zaorálek.

Největší mediální odpůrkyně restitucí - spisovatelka Lenka Procházková - ovšem nyní naznačila, že okolnosti kolem přijetí tohoto zákona se mohou začít znovu prošetřovat i u českých orgánů.

„V těchto dnech zpracováváme stará trestní oznámení, která už jsme podávali na vládu a také na kardinála Duku. Všechna ta podání sesumarizujeme a pošleme to na vrchní státní zastupitelství do Olomouce, aby i tam měli detaily a aby to bylo na jednom místě... Co od toho očekáváme? Čekáme, že i v tomto bude šetření pokračovat, a že bude ještě několik zatčených,“ naznačila tajemně pro ParlamentníListy.cz Procházková.

Dostane to na stůl Ištvan

Podle ní by měl dokumenty na stůl dostat přímo vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. „My mu tam napíšeme průběh, jak ta naše trestní oznámení na vládu a na kardinála Duku byla řešena jinými státními zástupci. Napíšeme tam, co jsme psali my, co psali oni, aby on (Ištvan) také věděl, z čeho jsme a koho obviňovali. Takže možná těch trestných činů opravdu přibude, protože my jsme je obviňovali už z toho, jak připravili ten zákon ještě před samotným legislativním procesem,“ prozradila také Procházková.

Zda ale lidé kolem ní budou na vrchní státní zastupitelství do Olomouce podávat nějaké nové trestní oznámení, to ale přímo potvrdit spisovatelka nechtěla. Naznačila ovšem, že spolupracuje na tomto jak s ČSSD, tak s advokátem Karolem Hrádelou, jenž nedávno u Ústavního soudu zastupoval ohledně ústavní stížnosti na církevní restituce Věci veřejné.

„Nevylučuji, že se něco dít bude, ale je to všechno zatím mimo protokol,“ odvětil však v této souvislosti na přímý dotaz ParlamentníchListů.cz Hrádela.

„Chceme podat k tomu do Olomouce nějaké informace už také proto, že nevíme, jestli se v tom systému něco důležitého neztratilo,“ dodala k celé akci tajuplně Procházková, která ale nevyloučila, že by restituce mohly nakonec přece jen skončit i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jak to naznačoval právě Zaorálek.

Podle schváleného zákona mají církve od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, částka přitom bude navýšena o inflaci. Premiér Petr Nečas už předtím podepsal smlouvy se zástupci 16 církví. I kdyby tedy Ústavní soud zákon nedávno zpochybnil, závazek státu už platil.