Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory německého velvyslance , Martina Bursíka (ze 17.2.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Tomáše Klvani, Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta,  Pavla Teličky, Romana Jocha (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.), ,  Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana,  Marka Ženíška (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Daniela Kroupy , Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského,  Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),   Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, či Jana Vidíma

V ruském kulturním středisku se na prezentaci dokumentu Ministerstva zahraničních věcí Ruska sešly desítky pozvaných hostů, mezi nimi byl k zahlédnutí třeba bývalý elitní zpravodajec a diplomat Miroslav Polreich. O vydání Bílé knihy v českém jazyce se zasadili lidé shromáždění kolem facebookové skupiny Skuteční přátelé Ruska v čele s Robertem Vinogradovem.

Hájek: Jde zde vytvářen tlak na vznik jediného názoru. Ten nás má přivést k válce

Během prezentace knihy promluvilo několik hostů. Podle jednoho z nich, Petra Hájka, v současnosti prožíváme něco, co je daleko dramatičtější, než si v tom shonu dní vlastně uvědomujeme. "Ta nová studená válka, která byla rozpoutána, má zatím podobu války informační. Ono to zní tak samozřejmě a tak neutrálně, až téměř neutralisticky, jakoby se nic nedělo. Ale to spojení válka a informace signalizuje, že opravdu válčíme a v té válce se prostě, a je to tak, člověk musí postavit na jednu stranu,“ řekl Hájek.

"Je to u nás složitější proto, že média má v rukou pouze, abych tak řekl, jeden názor, jedna skupina lidí, kteří ať vědomě, ať řízeně, či nevědomky slouží něčemu, co této republice neslouží k dobrému,“ řekl Petr Hájek na sešlosti. "Jsem moc rád, že jsem přítomen tomuto okamžiku a věřím, že jich postupně bude ještě více, i když současně si musíme uvědomit, a já si to tedy uvědomuji, naprosto, z každodenní praxe, že tlak vyvíjený na to, aby tady zavládl prostor pro toliko jediný názor, pro propagandistickou linii, která nás má dovést k válce, jež není v našem zájmu, jež není v zájmu žádného normálního člověka na této planetě, že tento tlak bude pokračovat a sílit. Proto bych také chtěl poděkovat všem, kdo se podstatně zasloužili o vydání této knihy,“ dodal Hájek.

Oskar Krejčí: Stalo se to, čeho jsme se báli nejvíc

Politolog Oskar Krejčí mluvil neméně vážně. Podle něho se evropským kontinentem žene válka. "Válka, která je vždy prohrou všech. Je to selhání lidského rozumu, je to ztráta schopnosti nalézt kompromis, je to neschopnost porozumět tomu druhému. Stalo se to, čeho jsme se báli nejvíc. Válka, a to dokonce v době 70. výročí skončení té nejhroznější války lidských dějin. A opět se válčí na Ukrajině. Kdybych měl za sebe říct, co na mě působí nejhrozivěji, jsou to především boje kolem těch mohyl padlých rudoarmějců, kteří tehdy bojovali za svobodu Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Polska, Československa, Jugoslávie, ale i samotného Německa. Válka se tam vrátila,“ mluvil k publiku profesor Krejčí.

"Militarizace české politické kultury v souvislosti s Ukrajinou nám přinesla velice zajímavý jev. My hovoříme o straně války na Ukrajině, ale můžeme říci, že i u nás v Česku se objevila strana války. Máme tu politiky, které dávno identifikujeme jako lidi šířící nejrůznější fobie. Máme tu novináře, kteří dávno pěstují nenávist mezi lidmi. V této situaci, kdy se uzavírá informační prostor nad Českem, je třeba přicházet s jakoukoliv iniciativou, která pomůže k hledání pravdy. Ono nalezení pravdy někdy možná vyjde najevo ve známém textu, ale je třeba této pravdě pomáhat. Pomáhat takovými věcmi, jako je vydání bílých knih,“ pokračoval politolog.

Válka se prý v našem prostoru stává příliš velkou samozřejmostí a my bychom to neměli přijmout. "Měli bychom to odmítnout, protože bychom měli vidět, že vítězství nemůže být výsledkem praní na válečném poli, ale vítězství je možné jedině tehdy, když vyhrávají obě strany. My musíme říct, že nám jsou cizí všechny fobie, my musíme říct, že vidíme konflikty, rozpory, ale že to řešení by mělo být hledáno za pracovními stoly, nikoliv na bojišti. Genocida, vyhánění obyvatel, zabíjení civilistů, to rozhodně není cesta k míru a spravedlnosti. My chceme kooperaci, spolupráci a přátelství,“ podotkl Oskar Krejčí.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE