A Češi – přesněji vláda Bohuslava Sobotky – jsou podle jejího závěru nyní první, kdo v tomto tandemu klepe na dveře – od podřízenosti největší části české armády německému Bundeswehru až po spolupráci na poli kyberbezpečnosti či možnosti umožnit německé policii operovat na výsostném českém území.

Konferenci v pražské centrále CEVRO uspořádalo její Centrum transatlantických vztahů ve spolupráci s Jagello 2000 a DAG- Deutsche Atlantische Gesellschaft. Za německou stranu se jí zúčastnil bývalý ředitel Mezinárodního vojenského štábu NATO a generál v záloze Jürgen Bornemann a expert na ruskou zahraniční politiku Christian Wipperfürth. Spolu s nimi vystoupil také Daniel Bagge, ředitel odboru kybernetických bezpečnostních politik v Národním centru kybernetické bezpečnosti a bývalý velvyslanec České republiky v USA a Ruské federaci Petr Kolář.

Jak upozornil generál Bornemann, Rusko chce dnes vyvolat v Evropské unii chaos. „Rusové mají pocit, že nejsou a nikdy nebyli na Západě bráni vážně. Je to pravda. Při debatách v NATO to byla diskuze jeho členů proti Rusku,“ připustil počátek všech dnešních problematických vztahů s Ruskem bývalý vysoký představitel německé armády v NATO. S jeho slovy souhlasil i Petr Kolář: „Po ruské invazi do Gruzie a na Ukrajinu Amerika poznala, že Evropa se Rusku nepostaví,“ doplnil Bornemanna exdiplomat Kolář.

„Rusko je opravdu přesvědčeno, že pro svou bezpečnost musí mít kolem sebe kordon států a tyto destabilizovat. Proto sankce proti němu nebudou v nejbližších letech odvolány. Jsem navíc přesvědčen, že o jejich osudu navíc rozhodne Německo,“ dodal Kolář. Jak ale nedávno zveřejnil bývalý vysoký představitel české administrativy Jindřich Marek, podobným způsobem na počátku 90. let jednalo i samo Německo, když tlačilo a prosadilo rozpad Jugoslávie, včetně přímé podpory dodávek zbraní iredentickým odštěpeným částem této svazové federace. „Sankce jsou dobré, jejich odvolání by bylo přiznáním porážky,“ notoval si s Kolářem Wipperfürth.

Budoucnost bude jen horší

„Německo se obává ruských kybernetických útoků v budoucnu, zejména v souvislosti s blížícími se volbami v Německu. Rusko už není pro nás partnerem,“ uvedl Bornemann. Zároveň však generál Bornemann připustil, že jen 32 procent Němců věří USA. „To je nejméně v historii a je to ještě méně, než kolik Němců věří Rusku,“ podotkl Bornemann s tím, že velkou podporu má Putin zejména v bývalé komunistické NDR. „Takže NATO nyní čelí hned několika vážným hrozbám. Pro někoho je to Rusko, pro jiné státy v NATO, zejména na jihu a západě Evropy, je to severní Afrika,“ dodal Bornemann.

Jak podotkl jeho spoludiskutér a expert na analýzy ruské zahraniční politiky Christian Wipperfürth, Rusko se cítí být dotčeno tím, že už není Západem považováno za supervelmoc, ale jen regionální velmoc. „Stabilita v Evropě může být jen tehdy, když bude Rusko mimo,“ uvedl Wipperfürth. Jak dodal, dnes některé země už nemají zájem s Rusy jednat a mluvit. „Dnes už neplatí, že pro Německo je vztah s Ruskem více než vztahy s jeho sousedy na východě. Dnes je pro nás důležitější Polsko a Pobaltí. Vztah k Rusku bude v budoucnu v Německu ještě kritičtější, než je dnes,“ prorokoval analytik.

„Rusko ovlivňovalo volby v USA i ve Francii,“ prohlásil v této souvislosti Bagge z Národního centra kybernetické bezpečnosti. Nemáme nic, čím bychom čelili následkům lživých informací. Někteří politici a média, nejen ve Francii, Holandsku, ale i v Německu a České republice šíří informace, které jdou proti zájmům jejich země a EU,“ dodal Bagge. Wipperfürth v této souvislosti uvedl, že je pro větší kontrolu a cenzuru internetu.