Pohled ze zahraničí: O úspěchu Zemana a o tom, co na nás zkouší Kalousek a čeští novináři

12.08.2013 4:38 | Zprávy

ROZHOVOR Historička a politická analytička Veronika Sušová-Salminen žije trvale ve Finsku, svými obsáhlými analýzami nicméně často rozebírá českou politiku. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se zamýšlí nad tím, jak česká pravice v poslední době ostřeluje Miloše Zemana, proč jsou podle ní česká média jednostranně zaměřená a proč v Česku vládne kartel stále těch samých politických stran.

Pohled ze zahraničí: O úspěchu Zemana a o tom, co na nás zkouší Kalousek a čeští novináři
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident republiky Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně

Jak se z chladného Finska jeví role Miloše Zemana v české politice po nástupu do prezidentské funkce? Budeme jednou jeho zvolení považovat za zásadní mezník v historii České republiky?

Z chladného Finska se snažím vidět věci pokud možno s chladnou hlavou. Zeman kandidoval s určitým programem, který se dnes snaží realizovat. Od počátku říkal, že bude aktivní prezident a že odmítá být „fíkus v rohu“ nebo „stroj na podpisy“. V tomto ohledu Zeman zatím svoje sliby a představy, se kterými byl zvolen, víceméně plní. Osobně to pro mě není velké překvapení.

Pokud se na věci podíváme z jeho hlediska: Byl zvolen prezidentem s určitou představou a logicky považuje skutečnost, že byl zvolen za projev podpory této představě. Kromě toho kandidoval v určitém kontextu. Ten bych stručně charakterizovala jako naprostý úpadek české pravice, která ukázala po roce 2006, že ve skutečnosti nemá schopnosti na to řídit zemi. Konkrétně Nečasova vláda nepochopila svůj hlavní úkol, kterým mělo být zmírňování dopadů pokračující hospodářské krize a ne prostoduché realizování neoliberálních formulek a vzorečků.

Naopak, vláda dopady svými „reformami“ programově zhoršovala a podílela se na zhoršování životní úrovně v ČR, včetně pauperizace těch nejslabších. Zeman se proto logicky jevil jako určitá ad hoc alternativa a hlas pro Schwarzenberga jako projev souhlasu s touto vládou.

Pro historika je samozřejmě velmi těžké odhadovat budoucnost. Myslím, že se Miloš Zeman do učebnic dějepisu dostane jako jeden ze tří významných politiků prvních 30 let po pádu Berlínské zdi. Jestli ale bude jeho prezidentství hodnoceno jako „zásadní mezník“, je velmi těžké říci. To bude velmi záviset z jakého kontextu bude Zeman hodnocen a také na tom, jak se bude jeho role vyvíjet v nejbližších letech. Minimálně bude figurovat jako první přímo zvolený prezident ČR.

Připomenu ale, že slavný otec vlasti Karel IV. se v politice neštítil ničeho, včetně lhaní a podvodů, obojí bylo z tehdejšího i dnešního hlediska problematické, přesto je dnes považován za nejvýznamnějšího Čecha po Masarykovi. Nevím, jak bude hodnocen Zeman. Jen se tím snažím říci, že v historickém hodnocení se většinou hodnotí celkově to, co konkrétní politik udělal pro svojí zemi a až potom jak toho dosahoval. Na to "jak" se pak velmi často zapomene.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jaroslav Polanský

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

15:55 „Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

Dohru v Bruselu bude mít komentář o tom, že Danuše Nerudová strávila v maskérně před natáčením telev…