Pussy Riot, to jsou svaté chuligánky. Profesor Martin C. Putna před lidmi vykládal o Rusku

14.04.2015 12:35 | Zprávy

Podle literárního historika Martina Putny Pussy Riot vlastně nevědomky navázaly na křesťanskou tradici jurodivosti, bláznovství pro Krista. Na besedě v Ostravě také citoval disidenta Gleba Jakunina: „Samozřejmě, že jsou to chuligánky, ale jsou to svaté chuligánky.“ Věnoval se také paralelám: „Motiv mauzolea na Rudém náměstí. To je přeci Boží hrob v Jeruzalémě.“ A připomenul performaci „vymítání Lenina“.

Pussy Riot, to jsou svaté chuligánky. Profesor Martin C. Putna před lidmi vykládal o Rusku
Foto: Daniela Černá
Popisek: Martin C. Putna

Do kavárny v ostravském Knihcentru vcházel profesor Martin Putna za potlesku. V reakcích na dotazy moderátora se věnoval také paralelám v rituálech ruského pravoslaví a bolševického režimu. Mimo jiné i o tom totiž hovoří ve své nové knize Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity, kterou přijel do Ostravy představit: „V pravoslavném procesí se nosí ikony, obrazy světců, Krista a Bohorodičky, na prvního máje se nosívaly obrazy Marxe, Engelse, Lenina a Stalina. Pak Stalina zrušili, ale princip zůstal,“ uvedl Putna s tím, že podobné souvislosti už před ním někteří historikové popisovali. Hovořil o tom, že církve pořádaly koncily, na kterých se stanovovalo, jaká je správná nauka a byli vylučování heretikové. Stejný princip platil podle Putny na stranických sjezdech. „Konaly se bohoslužby k mučedníkům. Komunistický režim vymyslel uctívání mrtvých partyzánů. Vůbec nejvýraznější je motiv mauzolea na Rudém náměstí. To je přeci Boží hrob v Jeruzalémě,“ doplnil. Pak také zmínil vymítání Lenina: „Udělali nový Boží hrob, ve kterém je nový spasitel, který je přeci věčně živý. Velmi vtipně to vystihla před rokem jedna umělecká skupina, která udělala performaci „vymítání Lenina“. Vzali svěcenou vodu a říkali: „Ty, mrtvý, vstaň a přestaň náš národ otravovat.“ Trvalo to pár minut, než přišla policie. Myslím, že velmi trefně vystihli princip kvazireligiozity sovětského modelu.“

Performace skupiny Pussy Riot vychází z křesťanské tradice? 

Padla i tato otázka: „Ve Vaší knize se můžeme dozvědět, že performace skupiny Pussy Riot vychází z křesťanské tradice jurodivosti. Co vlastně Pussy Riot kopírovaly?“ Putna tyto úvahy vysvětlil: „Není to přímé kopírování. Až později jim bylo řečeno: „Holky, vy se vlastně chováte jako jurodiví.“ Ony se zamyslely a řekly, že vlastně ano. Původně své aktivity takto nemyslely, ale to je přesně to, čemu říkám, že v nás pracují archetypy, kulturní tradice našich předků. Jurodivost je stará tradice pravoslavná nebo východokřesťanská, tzv. bláznovství pro Krista.“ K pojmu pak doplnil: „Byla to jakoby zvláštní kulturní instituce lidí, kteří se chovali jako magoři, provokovali, porušovali veškerá náboženská a společenská tabu, ale zároveň se věřilo, že jsou svatí a vlastně nedotknutelní a že tou jakoby svatou provokací upozorňují na rizika ustálené křesťanské spokojené společnosti, na to, že je ještě hlubší pravda, než je dodržování náboženských pravidel. Jsou lidé, kteří mohou dodržovat náboženská pravidla, ale jejich víra je mrtvá a společnost může být vnitřně zcela bez ducha. Institut jurodivosti upozorňoval právě na toto.“ 

Putna: „Pravoslavná církev vyznamenává předsedu ruských komunistů. To je svět, kde žijeme.“

Když Pussy Riot pronikly do chrámu Krista Spasitele a provedly punkovou modlitbu, podle Putny vlastně navazovaly nevědomky na zmiňovanou tradici jurodivosti. „Ta modlitba není protináboženská, je proti Putinovi a proti patriarchovi,“ doplnil Putna. Upozornil také na dokument, jehož autorem je švýcarský režisér Milo Rau, který pojednává o procesu s Pussy Riot a procesech proti výtvarným umělcům. „Na straně obhajoby vystupuje Gleb Jakunin, což je někdo jako u nás Josef Zvěřina nebo Václav Malý, kněz, disident, tedy morální autorita. Ten je hájí a říká: „Samozřejmě, že jsou to chuligánky, ale jsou to svaté chuligánky.“ V reakci na dotaz moderátora o podpoře kapely ze strany konzervativních kruhů, Putna reagoval: „Jistě,

punkerky jsou spíše levicové a Karel Schwarzenberg je konzervativní politik, ale sdílejí společné hodnoty. To je představa otevřené společnosti. Tam se demokratická levice a pravice shodují. Proti tomu stojí model společnosti uzavřené a autoritářské. Tu reprezentuje Putin, na jehož podpoře se shoduje krajní levice a krajní pravice, to znamená komunisté na jedné straně a pravoslavná hierarchie na straně druhé.“ Dále pak vysvětlil: „Řekli byste: Jak je to možné? Vždyť komunismus pronásledoval pravoslavnou církev 70 let? Buď jste komunista nebo pravoslavný. V současném Rusku můžete být obojí a není to žádný problém. Pravoslavná církev loni darovala nějakou medaili Gennadiji Zjuganovovi, dlouholetému předsedovi komunistické strany Ruska za zásluhy o národní kulturu. Říkáte si, jak je to možné? Ale to je přesně ono. Karel Schwarzenberg podporuje Pussy Riot a pravoslavná církev vyznamenává předsedu ruských komunistů. To je svět, ve kterém žijeme a musíme se s tím nějak smířit.“        

Demokratické tradice v Rusku jsou slabé. Nebyl tam žádný svobodný politický život

Zazněla i otázka moderátora o tom, do jaké míry je Západ zodpovědný za současný ruský režim. „Nejsem ekonom ani politolog, takže to nemohu úplně posoudit. Zdá se, že vina spočívá v tom nechání Ruska, ať si se sebou dělá, co chce,“ odpověděl také Putna s tím, že Západ předpokládal, že „sovětský příkrov“ stačí jen rozbourat a pod ním se zjeví evropská společnost. „Ukázalo se, že tohle byl strašný omyl, protože demokratické tradice tam byly strašně slabé a to nejen z hlediska dlouhotrvajícího komunistického režimu, ale také z hlediska předchozích dějin. Už jen pokud jde o 19. století, Rakousko a další země Evropy směřovaly k liberálnímu systému a učily se demokracii. Jistě to byla demokracie nedokonalá. Rusko tohle ale vůbec nepoznalo, nebyl tam žádný svobodný politický život, žádná svobodná žurnalistika,“ uvedl Putna a pak připomněl pokus o vytvoření liberálního Ruska, který ovšem skončil bolševickým převratem.

Putna připomněl petrohradské a moskevské Rusko

Literární historik se na besedě věnoval různým pohledům na Rusko v historii. „Až do 18. století nehrálo Rusko při českém uvažování o světě žádnou roli,“ upozornil Putna. Zastavil se pak u národního obrození, kdy už existovala premisa, že Rusko je mocnost, která nás zachrání z průšvihu.„Tato myšlenka pak byla stále více zpochybňována,“ doplnil Putna a připomenul K. H. Borovského nebo T. G. Masaryka, který rozlišoval Rusko moskevské a petrohradské. „Petrohradské, tím má na mysli to proevropské, liberální, intelektuály a liberálně orientované vrstvy, se kterými se dá bez problémů komunikovat a kteří sdílejí podobné hodnoty, a pak je to Rusko moskevské. To je to theokratické, které věří v jediného reálného božího zástupce na zemi, a to je car. Rozdíl mezi pravoslavím a katolicismem je, že za náměstka Kristova se chápe papež, ale v ruském pravoslaví do velké míry hraje funkci vyvoleného car,“ upřesnil Putna. Třetí tradice je podle profesora katolické rusofilství, čtvrtý pohled je komunistická rusofilie a pátý tradice českého disentu, který se začal Ruskem zabývat, kdy šlo o pocit blízkosti s ruskými disidenty. 

Knihu mají i na Hradě. Reakci zatím Putna neobdržel

Putna popisoval, jak se dostal k sepsání knihy Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity, která je také o tom, jak různé náboženské směry ovlivňují dnešní realitu. Knihou se chce pokusit i pozměnit některé výklady, které šíří novináři nebo politici: „Zlou vůli ovlivnit nemůžeme, neznalost ano. Tím, že poskytneme informace,“ konstatoval Putna. Knihu už dostali i na Pražském hradě. Reakci Martin C. Putna zatím neobdržel.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Martin Exner byl položen dotaz

Zase to EURO

Žijete vůbec v realitě? Nemyslíte, že je teď přijetí Eura tak důležité? Důležitější než třeba to, jak špatně si vede naše ekonomika a jak mizerné jsou u nás mzdy? Že řada lidí žije od výplaty k výplatě a nemá šanci si něco našetřit? Jestli vám tak vadí poplatky bankách, když platíte v cizině kartou,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

15:55 „Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

Dohru v Bruselu bude mít komentář o tom, že Danuše Nerudová strávila v maskérně před natáčením telev…