„Moje babička, Němka, šla toho rána 21. srpna jako normálně do práce a na mostě přes řeku viděla stát vojenské obrněné auto a několik vojáků. Můžete mi věřit, že jako Němka poznala, že ti vojáčci mluví německy a ne rusky,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jiří Hrazdíra z Prahy, který dříve pracoval jako policista na pražské kriminálce. Jeho svědectví tak vyvrací tvrzení některých „historiků“, kteří tvrdí, že se Němci (zatím poslední) invaze do Československa nezúčastnili. Účast Němců je přitom zmiňována hned v prvních zprávách Vladimíra Fišera z tehdejšího Československého rozhlasu o přepadení země. Vzhledem ke strategické poloze území NDR vůči ČSSR to ani nebylo jinak možné; navíc jsou už dnes známy podrobnosti o skryté mobilizaci záložníků v tehdejší NDR. Také v seriálu Zdivočelá země je scéna, jak německý tank- zcela v rozporu se všemi pravidly vedení válek, konstituovaných v Ženevské úmluvě- ohrožuje nevinné a bezbranné civilisty v Hoře Svatého Šebestiána v Krušných horách.

Rusové nechtěli Němcům dovolit opakovat rok 1939

Nyní se však objevují na veřejnosti nově odtajněné a ještě nedávno přísně tajné historické materiály o srpnu 1968. také z nich, které dalo dohromady např. Ministerstvo obrany, dal tehdejší šéf německých komunistů Ulbricht k dispozici pro válku s ČSSR pět německých divizí. To ale podle svědectví generáporučíka Majorova, velitele útočné 38. armády, bylo odmítnuto s tím, že „teď není rok 1939 a po nás možná Češi střílet nebudou, ale po Němcích vzhledem ke své historické zkušenosti ano“. Podle zveřejněných materiálů navíc vyplývá, že Němci se do příprav invaze doslova „vnutili“, a to i podle samotných Sovětů „hrubým způsobem“. Jak uvádí historik Daniel Pokorný ve své publikaci Vojenské řešení Pražského jara, sama sovětská generalita si účast Němců v invazi, u které se počítlo s tím, že může vést i ke 3. světové válce, nepřála. „Všichni, kdo v místnosti seděli (jednalo se o poradu před zahájením příprav na invazi do ČSSR- pozn. red.), proti Němcům ve 2. světové válce bojovali, takže rokem 1939 (okupace ČSR Němci 15.3. 1939) jen přmaršál Grečko připomněl útok na SSSR 22.6. 1941. Přetrvávající averzi vůči Němcům potvrdil pak sám genpor. Majorov, jemuž se ani trochu nelíbilo gesto německého velvyslance Wernera Krolikowskeho, který mu na recepci na sovětském velvyslanectví v Praze pěti rozevřenými prsty připomněl pět německých divizí hotových vtrhnout do ČSSR,“ cituje Pokorný historické sovětské, ale i německé dokumenty. Z nich také vyplývá značné logistické úsilí Němců, vynaložených pro úspěch operace DUNAJ- BOUŘE, jak znělo krycí označení komunistické bratrské invaze do ČSSR.