„Moje babička, Němka, šla toho rána 21. srpna jako normálně do práce a na mostě přes řeku viděla stát vojenské obrněné auto a několik vojáků. Můžete mi věřit, že jako Němka poznala, že ti vojáčci mluví německy a ne rusky,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jiří Hrazdíra z Prahy, který dříve pracoval jako policista na pražské kriminálce. Jeho svědectví tak vyvrací tvrzení některých „historiků“, kteří tvrdí, že se Němci (zatím poslední) invaze do Československa nezúčastnili. Účast Němců je přitom zmiňována hned v prvních zprávách Vladimíra Fišera z tehdejšího Československého rozhlasu o přepadení země. Vzhledem ke strategické poloze území NDR vůči ČSSR to ani nebylo jinak možné; navíc jsou už dnes známy podrobnosti o skryté mobilizaci záložníků v tehdejší NDR. Také v seriálu Zdivočelá země je scéna, jak německý tank- zcela v rozporu se všemi pravidly vedení válek, konstituovaných v Ženevské úmluvě- ohrožuje nevinné a bezbranné civilisty v Hoře Svatého Šebestiána v Krušných horách.

Rusové nechtěli Němcům dovolit opakovat rok 1939

Nyní se však objevují na veřejnosti nově odtajněné a ještě nedávno přísně tajné historické materiály o srpnu 1968. také z nich, které dalo dohromady např. Ministerstvo obrany, dal tehdejší šéf německých komunistů Ulbricht k dispozici pro válku s ČSSR pět německých divizí. To ale podle svědectví generáporučíka Majorova, velitele útočné 38. armády, bylo odmítnuto s tím, že „teď není rok 1939 a po nás možná Češi střílet nebudou, ale po Němcích vzhledem ke své historické zkušenosti ano“. Podle zveřejněných materiálů navíc vyplývá, že Němci se do příprav invaze doslova „vnutili“, a to i podle samotných Sovětů „hrubým způsobem“. Jak uvádí historik Daniel Pokorný ve své publikaci Vojenské řešení Pražského jara, sama sovětská generalita si účast Němců v invazi, u které se počítlo s tím, že může vést i ke 3. světové válce, nepřála. „Všichni, kdo v místnosti seděli (jednalo se o poradu před zahájením příprav na invazi do ČSSR- pozn. red.), proti Němcům ve 2. světové válce bojovali, takže rokem 1939 (okupace ČSR Němci 15.3. 1939) jen přmaršál Grečko připomněl útok na SSSR 22.6. 1941. Přetrvávající averzi vůči Němcům potvrdil pak sám genpor. Majorov, jemuž se ani trochu nelíbilo gesto německého velvyslance Wernera Krolikowskeho, který mu na recepci na sovětském velvyslanectví v Praze pěti rozevřenými prsty připomněl pět německých divizí hotových vtrhnout do ČSSR,“ cituje Pokorný historické sovětské, ale i německé dokumenty. Z nich také vyplývá značné logistické úsilí Němců, vynaložených pro úspěch operace DUNAJ- BOUŘE, jak znělo krycí označení komunistické bratrské invaze do ČSSR.

• TÉMA: Srpen 1968

Němci znovu útočí na Čechy!

Jenže Němci si nedali říci a doslova na vlastní pěst, proti všem rozkazům, do ČSSR přece jen vtrhli. A dokonce jako vůbec první „spojenečtí“ vojáci vůbec, čímž podle mezinárodního práva vyhlásili Československu válku. Podle dosavadních historických bádání to byli totiž slovy klasika právě „soudruzi z NDR“, konkrétně 7. motostřelecký pluk Německé lidové armády, kteří už ve 21.40 hodin dne 20. srpna (tedy se 140minutovým předstihem před Sověty nařízeném Dni D a Hodině H!) s dvěma obrněnými transportéty a dvěma tanky přerazili pohraniční závoru na přechodu ve Vejprtech a pokračovali dál do nitra Čech, nechávajíc za sebou otřesené československé pohraničníky a vojáky 56. silničního technického praporu československé armády, lidově nazývané „pétépáky“. Teprve kolem 23.30 hodin pak dostalo jednající předsednictvo ÚV KSĆ v Praze zprávu vojenského přidělence SSSR, který je informoval, že o půlnoci dojde ke „ vstupu vojsk SSSR, MLR, PLR, BLR a NDR na všech přechodech do Československa“. Zároveň na všech hraničních přechodem s ČSSR Němci se zbraněmi v rukách zaútočili na české celníky, pohraničníky a policisty a zbytečně brutálně je odzbrojili v rámci operace SPERRMAUER. Jak připomíná historik Povolný, v záznamech Generálního štábu z té osudové noci na 21.8. existují zprávy o průniku Němců kromě Vejprt také do Nejdku a Doupova. Právě tito vojáci pak obsazovali Klášterec nad Ohří, kde terorozovali vyděšené české obyvatelstvo. Němci ale okupovali i mnohá další česká města, mimo jiné Hřensko, Dubí, Boží Dar, Cínovec a Hrádek nad Nisou. Němečtí zpravodajci ze 7. zpravodajsko- spojovacího pluku z Niderlehme dokonce prováděli špionáž proti ČSSR přímo ze štábu okupačních vojsk v Milovicích.

Němci se za okupaci dosud neomluvili

„Dočasný“ pobyt spojeneckých vojsk se nakonec protáhl na 23 let. Během spojenecké invaze padlo nebo zahynulo kulkami okupantů nebo pod pásy jejich tanků 148 občanů Československa, mezi jinými i malé děti. Na druhé straně zahynul rukou československých odbojářů jediný okupant, a to bulharský voják. Zatímco se Rusko, Maďarsko, Polsko a Bulharsko za své de facto vyhlášení války Československu nebo České republice už omluvili, Německo tak dosud neučinilo.