Veřejného slyšení petičního výboru se v Poslanecké sněmovně zúčastnilo více než sto členů Bloku proti islámu. Ještě před začátkem samotného slyšení uvedl předseda tohoto občanského sdružení a zástupce petentů Martin Konvička, že jsou předávány archy se 145 505 podpisy. Předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová-Rujbrová dala právě jemu úvodní slovo. Předseda Bloku proti islámu přečetl text „Petice proti povinným kvótám EU pro uprchlíky“ a následně se rozhovořil o rizicích, která s sebou přijímání uprchlíků nese. Ekonomické riziko podle něj spočívá v tom, že chudnoucí Evropa nebude mít na to, aby se o tolik lidí postarala, něco podobného platí i v případě zdravotních rizik.

Poukázal i na demografické riziko, protože uprchlíky jsou především mladí muži. „Ale největší riziko je to, které se jmenuje islám, což je převažující náboženské vyznání většiny migrantů. Islám je válečnická ideologie, která má tendenci se radikalizovat. To vidíme na chování uprchlíků v Itálii, v Rakousku, ve francouzském městě Calais a podobně,“ konstatoval Martin Konvička. Pochválil postoj české vlády, která povinné kvóty odmítá, ale upozornil, že neví, do jaké míry se tomu dá věřit vzhledem k tomu, jak si v této věci počínali při hlasování v Evropském parlamentu zástupci koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO.

Lidi se báli petici podepsat, aby si je za pár let někdo nenašel

Popsal, jak probíhal sběr podpisů, a přitom vyzdvihl, že jen za posledních čtrnáct dnů se jich podařilo shromáždit víc než sto tisíc. „Podepisovali staří, mladí, vysokoškolští pedagogové, bezdomovci, petici podpořili starostové obcí. Setkávali jsme se ale i se strachem lidí, kteří říkali, že by to i podepsali, ale co když si je někdo za pár let kvůli tomuto seznamu najde. Objevily se i útoky na ty, co sbírali podpisy. Přitom jsme poslední hrází před tou radikalizací, jaká byla vidět při sobotních událostech v Bratislavě. Je třeba se zamyslet, zda ten humanismus pocházející z padesátých let minulého století není sebevražedný. Uprchlíci islámské víry představují bezpečnostní riziko,“ varoval Martin Konvička s tím, že lze přijímat blízkovýchodní křesťany nebo ateisty.

Náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek ve svém vystoupení poukázal na to, že nynější migrace je bezprecedentní počtem lidí a také organizovaným zločinem. Česká republika podle jeho slov souhlasí s většinou komplexního plánu Evropské unie na řešení tohoto problému, ale rozhodně odmítá zavedení povinných kvót. „Chceme zabránit tomu, aby se o kvótách vůbec hlasovalo,“ vysvětlil postoj České republiky. Úřad vlády zastupoval na veřejném slyšení Jan Král, jenž zdůraznil, že pozice vlády je v tomto bodě jednoznačná. Za klíčové pak označil řešení příčin, ale i při řešení důsledků je třeba projevit solidaritu a vedle toho razantně bojovat proti převaděčům a obchodníkům s lidmi.

Nemíchejte do toho islám, řekl Komárek a sklidil bouři nevole

Zpravodaj k této petici Martin Komárek poukázal na katastrofální situaci především v Sýrii, jejímž uprchlíkům musíme pomoci. „Petice se vlamuje do otevřených dveří, protože v této věci existuje jednotný postoj premiéra, ministra vnitra, vlády, sněmovny, prezidenta. Ale zároveň chceme a musíme pomáhat. To stanovisko je jednoznačné. Nemíchejme však do toho ‚ne islámu‘. Nerozlišujme děti podle toho, do jakého náboženského prostředí se narodily. Svoboda náboženství musí být zaručena všem,“ připomněl poslanec hnutí ANO Ústavou garantované právo jakéhokoli náboženského vyznání.