Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Andreje Borisoviče Zubova, Magdy Vášáryové, Pavla Svobody (ze 7.6.) + (19.5),  Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Evropská unie nabádá Kyjev, aby v rámci plnění minských dohod udělil Donbasu již navždy autonomní status. A Kyjev to jaksi nechápe, protože podle jeho mínění separatisté dohody nenaplňují, tak proč by on měl. Do toho přicházejí „veselé“ informace o tom, že v cizině zadržovaný oligarcha Dmytro Firtaš působí svými vyjádřeními na Ukrajině paniku. V čem? Udělejme, prosím, čtenářům, kteří celý týden „řeší“ muslimskou migraci, okénko do veškerého dění kolem Ukrajiny a o všem, co s tím souvisí.
Mám dojem, že slovo „nabádá“ není úplně na místě, protože Unie Kyjev prostě vyzvala, aby poskytl Donbasu zvláštní status, aniž by čekal, až budou splněny příslušné body Minsku 2, který ještě před uznáním zvláštního, blíže nespecifikovaného statusu počítal s oboustranným stažením těžkých zbraní od linie dotyku a s volbami na Donbasu. Ona se Unie s tímto požadavkem vlastně jen přidala ke Spojeným státům – náměstkyně ministra zahraničí Alina Romanowski minulý týden při kongresovém slyšení oznámila, že americká pomoc Ukrajině spočívá v „prosazování ekonomických reforem, boje proti korupci a energetických reforem“, přičemž USA podle ní podporují „národní jednotu“ Ukrajiny a současně i „zvláštní status jejího východu“.

Je zřejmé, že pokud USA a po nich i Unie přicházejí s takto „revolučním“ tahem, Kyjev nebude s to dlouho odmítat. Pro formu budou Porošenko s Jaceňukem ještě pár dní zástupně mluvit o nepřijatelnosti „decentralizace“ nebo odtržení „nezávislých republik“, aby uklidnili ultranacionalisty v parlamentu i ulicích, ale pak budou muset kývnout. Mezi mocnostmi se přitom v otázce Ukrajiny cosi začalo „hýbat“, protože ministerstva zahraničí USA a Ruska zřídily zvláštní „horkou“ linku mezi svými náměstky, aby spolu o Ukrajině mohli jednat kdykoli, neřkuli stále. A Západ si situaci jistí i jinak – oficiální znění paragrafů nové ústavy týkající se decentralizace nejprve ve středu s drobnými doporučeními schválila Benátská komise, zatímco Ukrajincům bude oficiálně představena až v pátek. Takže svým způsobem je tu cosi na principu „o nich bez nich“, ale pro Ukrajinu ležící na pomezí geopolitických vlivů to není nic nového.

Sázky ohledně budoucího „vzhledu“ Ukrajiny jsou přitom podle všeho vysoké, protože Porošenko už dnes neslibuje jen „okamžité potlačení“ případné nezávislosti v Doněcku a Luhansku, ale mluví také o Besarábii, tedy o Oděse, která byla vždy svá a očividně chce být svou opět a naplno. Soudy v Oděse už posílají do vězení první předáky tamního separatistického hnutí, které ale přitom z kontextu posledního roku na Ukrajině vybočuje. Je proti Kyjevu, ale zároveň není proruské. Oděsa je totiž svébytná, možná stejně jako za zlatých časů Ostapa Bendera…