Na úvod Procházková povyprávěla o své únorové návštěvě Kyjeva, kde vrcholily protesty proti dnes už bývalému prezidentovi Janukovyčovi. „Málokdo mi to věří, ale opravdu čistě náhodou jsem se 18. února na letišti potkala s Jaromírem Štětinou, a ten mě přesvědčil, ať se ubytujeme v hotelu Ukrajina,“ vzpomínala. Ten leží v centru Kyjeva přímo na Majdanu. „Nevypadalo to na nejlepší místo k ubytování. Schylovalo se tam k hlavnímu střetu, to bylo úplně jasné. Až k hotelu drželi území demonstranti, přesně kolem něj byla zóna zvláštních policejních jednotek Berkutu,“ objasnila.
Procházková vezla neprůstřelné vesty a helmy kolegovi Pazderkovi z České televize. „Ten byl zpravodajem ČT v Polsku, ale spadala pod něj i Ukrajina. V Polsku samozřejmě nebyl důvod, aby měl neprůstřelné vesty či helmy, takže mu to skrze mě teď z České televize posílali,“ uvedla redaktorka pracující pro Lidové noviny. „Všichni kolegové nás varovali, ať do hotelu Ukrajina nechodíme bydlet. Protože se jim zdá, že tam budeme omezení v pohybu, že hotel bude obklíčen a nebudeme z něj moci vyjít,“ sdělila.
Střelba a mrtví v okolí hotelu Ukrajina
Takže se všichni odstěhovali mimo centrum, a v hotelu zůstali jen dva novináři – Procházková a Štětina. Staří známí, kteří v devadesátých letech v době čečenské války založili agenturu Epicentrum. I když v současnosti se Štětina věnuje politice. „Mě ubytovali s výhledem na prezidentský palác, Štětinu o trošku níž s výhledem na Majdan. Což nám přišlo ideální,“ konstatovala. Dva dny v hotelu okouněli a nic zvláštního se nedělo.
Až přišel 21. únor. „Šli jsme na snídani a najednou přišel divný zvuk, křik a střelba. Do foyer začali nosit zraněné a mrtvé. Z luxusního hotelu se stal z jedné půlky lazaret a z druhé márnice. Vše podstatné se odehrávalo na rohu u hotelu.Takže všichni kolegové pak s námi odpoledne dělali rozhovory o tom, co se tam stalo,“ vyprávěla.
A děly se události dramatické, ba přímo tragické. „Mrtvých bylo několik desítek, jen v našem hotelu třináct, zraněných nepočítaje,“ vypočítala. Díky svému strategickému ubytování a tomu, že vše viděli na vlastní oči, mohli oba novináři vzdorovat různým zaručeným zprávám. „Bylo jasné, že nestříleli demonstranti. Viděli jsme, kdy střelba začala a jakým směrem,“ uvedla.
Rusové přijdou a Krym si vezmou. A Evropa je bezmocná
Pak nastaly události na Krymu. „Pro mě to byl největší šok za posledních dvacet let. Větší než Čečensko nebo Afghánistán. Tady se mě to dotýkalo jako občana Evropy. Šlo o útok na moji představu jak má svět vypadat,“ pronesla Procházková na českolipské debatě. „Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí je možné něco takového udělat. Rusové přijdou a Krym si vezmou. A jak je Evropa zcela bezmocná vůči takovéto drzé a neomalené agresi,“ upozornila.
Po ruském zabrání Krymu Procházkovou napadlo, že získání tohoto území Rusům stačit nebude. I z logistického hlediska. Na Krym se Rusové po souši jen tak snadno nedostanou, musí tam létat. „Pokud Rusko chce s Krymem dlouhodobě něco podnikat, potřebuje tam získat přístup po zemi,“ uvedla a vyjádřila přesvědčení, že to byl původní ruský záměr. „Stačí se podívat na mapu, je jasné, kde nepokoje byly. V Oděse, Chersonské oblasti, v Nikolajevu, Mariopolu a pak v Doněcké oblasti. Když byste si ta místa označili, uvidíte, že to je přesně cesta z Ruska na Krym. To nemůže být náhoda,“ je přesvědčená. „Všude se to úplně nepodařilo. Ale snaha byla vytvořit pás občanského konfliktu s tím, že nakonec tam dorazí Rusové jako mírotvorná síla,“ sdělila.
Tento model rozeštvání konfliktu a následného vstupu takzvaných mírových jednotek si podle Procházkové Rusové vyzkoušeli už v Abcházii. „Samozřejmě, že nemůžete rozeštvat národy žijící v souladu. Je jasné, že problémy tam byly. Ale jedna věc je pomáhat při řešení konfliktů a druhá je rozeštvávat je různou propagandou, lživými informacemi a provokacemi. Přilévat olej do ohně a poté jej řešit. To udělali kromě Abcházie i v Podněstří. V obou oblastech dodnes ruské mírové sbory jsou,“ objasnila.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban