Proti zavedení školného se postavily hlavně technické a přírodovědné fakulty a univerzity. Už v současné době se tyto instituce potýkají s nízkým zájmem uchazečů o studium. Pokud by studenti navíc museli platit, jejich počet by mohl i nadále klesat.

Budoucí techniky můžou platby odradit

„Celého záměru se spíš děsíme. Zájemců máme už teď málo, když si budou platit školné, bude jich ještě méně," vysvětlil Lidovým novinám obavy akademiků prorektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Hasal.

Koaliční vyjednavači předpokládají, že poplatek za semestr by neměl překročit 10 tisíc korun, školy by si jeho výši určovaly samy. Oborům se slabým zájmem by pak pomáhal stát.

Podpora potřebných oborů

„Uvažujeme o koeficientu jako strategickém nástroji státu pro zvýhodňování oborů, které vidí stát jako strategické, ale zároveň nedostatkové v počtech absolventů," uvedl vyjednavač za školství Josef Dobeš z Věcí veřejných. Školou určený poplatek by tak mohl dodatečné snížit stát. Podle Hasala ale nízké školné univerzitě nijak nepomůže.

Různí se i názory na výši poplatků. Zatímco Masarykova univerzita v Brně považuje 10 tisíc korun za adekvátní, Karlova univerzita v Praze takovou částku označila ústy mluvčího Václava Hájka za příliš vysokou.

Za peníze lepší podmínky ke studiu

Ostatní školy ale mají co se školného týče jasno. Studenti by si vlastně platili vybavenější učebny a lepší profesory.  Peníze tak zůstanou ve školách a de facto doplní nedostatečné státní příspěvky na provoz. Nicméně se fakulty shodují na nutnosti zavést souběžně se školným i sociální stipendia a půjčky.

„Není možné, aby nadaný a kvalitní uchazeč o studium nenastoupil na vysokou školu z důvodu, že nebude mít finanční prostředky na pokrytí školného," uvedl pro Lidové noviny mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. K tomu by dojít nemělo, před více jak týdnem vláda odsouhlasila návrh na finanční pomoc studentům. V jednání jsou tak příspěvky na vysokoškolská studia, půjčky a stipendia. 

Studentům se platit nechce

Nápad zavést placené studium se ale paradoxně nelíbí mladým lidem, kteří z velké části vynesli současnou koalici k moci. Na sociální síti Facebook již vznikla skupina Nechceme školné na veřejných vysokých školách, která má v současnosti okolo 10 a půl tisíce členů. Autorem je Adam Cyprich, student, který v loňském roce organizoval protesty proti státní maturitě. „Přenášet zadluženost českého státu na mladé lidi, kteří povětšinou nemají vlastní stálý zdroj příjmu a chtějí se vzdělávat, není řešením," tvrdí Cyprich.

Z diskusí facebookové skupiny mimo jiné vyplývá, že pokud by si studenti mohli vybrat, tak by volili odložené školné, které by spláceli až po vystudování a získání práce.  To se ale nelíbí některým školám, Univerzita Karlova varuje před problematickým vymáháním, které by nastalo v případě, že by student odmítl zaplatit.

Čtěte také:
Máte, co jste chtěli, směje se Facebook studentům

Foto: Hans Štembera