Průzkum veřejného mínění VZP ukázal, že alespoň jednou již darovalo krev 30 % české populace. Opakovanými dárci krve je však pouze osm lidí ze sta. Jako největší překážku dalšího rozvoje dobrovolného dárcovství vidí Češi chybějící osvětu. Úroveň jejich znalostí přitom není vůbec špatná – více než polovina lidí ví, jak často mohou darovat krev i kde se nachází jejich nejbližší transfuzní stanice. Nejčastěji ji mají do deseti kilometrů od svého bydliště. „Většina obyvatelstva dobrovolné dárcovství krve vnímá jako dobrý skutek, pomoc druhým či dokonce záchranu života,“ komentuje výsledky průzkumu Kateřina Pulkrábková z oddělení externí komunikace VZP. „Až 7 z 10 dotázaných však přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejčastěji se bojí bolesti. Častým jevem je také strach z jehel, injekcí či zdravotních následků odběru krve,“ dodává. Tento stav nemění ani skutečnost, že dvě třetiny dotázaných mají aktivní dárce krve v okruhu svých přátel.

Strach často vzniká z nevědomosti či z neznalosti. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že mají celkem jasnou představu o tom, jak probíhá odběr krve. Tato představa se však většinou týká jen samotného odběru, nikoli přidružených procesů. Přes 80 % populace proto věří, že větší popularizaci dárcovství by pomohla hlavně osvěta a lepší dostupnost informací. Lidem chybí zejména povědomí o tom, jak darovaná krev může pomoci. Menší význam přikládají dokonce i motivaci formou úlev, benefitů či odměn, včetně těch finančních.

Ve společnosti navíc panuje všeobecné přesvědčení, že dárcem krve se může stát jen zcela zdravý člověk. Řada potenciálních dárců se tím cítí rovnou vyřazena a nezajímá se o přesné podmínky zdravotní způsobilosti. „Dárcem krve může být pouze jedinec, jehož zdravotní stav je takový, že není ohrožen darováním krve ani on sám, ani příjemce transfuze, resp. transfuzních přípravků vyrobených z jeho odběru. Neplatí tedy, že darovat krev nebo její složky může pouze absolutně zdravý jedinec, který nikdy neprodělal žádné onemocnění. Ale samozřejmě existují důvody, pro něž je třeba po určitou dobu darování krve odložit, nebo které dokonce jedince vylučují z registru dárců krve natrvalo,“ objasňuje jeden z častých mýtů MUDr. Daniela Dušková z transfuzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.