„Především v počátku hnízdění jsou sokoli velmi citliví na rušení. Pokud se to stává opakovaně, hnízdo mohou i opustit. Posledních pár týdnů, kdy se v horách pohybovalo méně lidí, začátku hnízdění určitě prospělo. Doufám, že i zbytek jarních měsíců budou návštěvníci Jeseníků ohleduplní a budou respektovat případná omezení vstupu do míst, kde se sokoli a jiné vzácné druhy vyskytují,“ říká Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001. Od této doby populace prakticky neustále posiluje. Tak jako při návratu sokola zpět do přírody sehrál důležitou roli člověk, tak i do posilování jesenické populace tohoto druhu se člověk nadále zapojuje – monitoringem, úpravou a především ochranou hnízdišť. Historicky uváděných dvacet hnízdišť se sokolům podařilo obsadit do dvaceti let od prvního prokázaného hnízdění. Návrat byl tedy poměrně rychlý a úspěšný. Od počátku je jesenická populace důsledně monitorována a výsledky jsou každoročně vyhodnocovány.

„K monitoringu a ostraze samotného hnízda, případně i přístupové cesty využíváme fotopasti s okamžitým přenosem. Díky nim máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin, které se následně snažíme využít i k jejich ochraně,“ konstatuje Tomáš Pospíšil, ornitolog a spolupracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se na sledování sokolů od počátku významně podílí. 

Pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat snižují i přirozené faktory, jako jsou predátoři (například kuna, výr či krkavec), nepříznivé počasí či vnitrodruhová konkurence. Zabezpečení klidného hnízdění ze strany člověka, ať už je to hospodář či návštěvník hor, je ale faktorem limitujícím.

Jeseníky se svým okolím jsou dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice. Dalšími jsou například České středohoří. České Švýcarsko či Moravský kras.

Zdroj: Závěrečná zpráva – Monitoring sokola stěhovavého 2020 Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Rychlebské hory: Pospíšil T., Šaj P., Klimeš J