Z důvodu další výstavby se však časem začaly oba ústavy stávat součástí centra města a nacházejí se i v těsné blízkosti kampusu Vysokého učení technického v Brně, což usnadňuje vzájemnou spolupráci.

První zastávkou byl Ústav analytické chemie. Obor, který zkoumá chemické složení vzorků látek a směsí, dnes patří mezi ty nejrychleji se vyvíjející. Z aktuálních potřeb pracoviště tak logicky vyplynul požadavek na fungující centrum transferu technologií v rámci Akademie věd ČR. „Považuji takovou službu za velmi důležitou pro celou Akademii věd,“ řekl ředitel Ústavu analytické chemie František Foret.

„V rámci Akademie věd právě vzniká nová platforma transferu technologií, která bude sloužit všem pracovištím AV ČR. Platforma je připravena poskytnout vědcům nejen poradenství, ale i základní finanční náklady při transferu výsledků základního výzkumu do aplikační sféry,“ reagovala Eva Zažímalová.

Brněnská elektroforetická škola

Ústav stále připomíná odkaz profesora Petra Bočka, který patří mezi průkopníky kapilární elektroforézy. Ta umožňuje separovat širokou škálu iontů od alkalických kovů až po DNA, nebo proteiny v krevním séru a platí za jednu z nejefektivnějších analytických technik. Ve světě je stále živý pojem „Brněnská elektroforetická škola.“„Pracujeme i s menším množstvím než je kapka krve,“ řekl vedoucí oddělení elektromigračních metod Pavel Kubáň s tím, že materiál jako je krev a moč často nemusí před vlastní analýzou projít žádnou úpravou.

Elektroforéza může mít i nečekané využití, jak se ukázalo při takzvané „metanolové aféře“ v roce 2012. Desítky lidí tehdy zemřely na otravu metanolem a další museli být hospitalizováni. V průběhu kauzy spolupracovali brněnští vědci z Ústavu analytické chemie s nemocnicemi na rychlé analýze obsahu metanové kyseliny (kyseliny mravenčí) v krvi pacientů.