Z důvodu další výstavby se však časem začaly oba ústavy stávat součástí centra města a nacházejí se i v těsné blízkosti kampusu Vysokého učení technického v Brně, což usnadňuje vzájemnou spolupráci.

První zastávkou byl Ústav analytické chemie. Obor, který zkoumá chemické složení vzorků látek a směsí, dnes patří mezi ty nejrychleji se vyvíjející. Z aktuálních potřeb pracoviště tak logicky vyplynul požadavek na fungující centrum transferu technologií v rámci Akademie věd ČR. „Považuji takovou službu za velmi důležitou pro celou Akademii věd,“ řekl ředitel Ústavu analytické chemie František Foret.

„V rámci Akademie věd právě vzniká nová platforma transferu technologií, která bude sloužit všem pracovištím AV ČR. Platforma je připravena poskytnout vědcům nejen poradenství, ale i základní finanční náklady při transferu výsledků základního výzkumu do aplikační sféry,“ reagovala Eva Zažímalová.

Brněnská elektroforetická škola

Ústav stále připomíná odkaz profesora Petra Bočka, který patří mezi průkopníky kapilární elektroforézy. Ta umožňuje separovat širokou škálu iontů od alkalických kovů až po DNA, nebo proteiny v krevním séru a platí za jednu z nejefektivnějších analytických technik. Ve světě je stále živý pojem „Brněnská elektroforetická škola.“„Pracujeme i s menším množstvím než je kapka krve,“ řekl vedoucí oddělení elektromigračních metod Pavel Kubáň s tím, že materiál jako je krev a moč často nemusí před vlastní analýzou projít žádnou úpravou.

Elektroforéza může mít i nečekané využití, jak se ukázalo při takzvané „metanolové aféře“ v roce 2012. Desítky lidí tehdy zemřely na otravu metanolem a další museli být hospitalizováni. V průběhu kauzy spolupracovali brněnští vědci z Ústavu analytické chemie s nemocnicemi na rychlé analýze obsahu metanové kyseliny (kyseliny mravenčí) v krvi pacientů.

Stafylokok i moření dřeva

Analytické metody se uplatňují i v dalších odvětvích, například ve zdravotnictví, nanotechnologiích či životním prostředí. „Umíme separovat jednotlivé kmeny zlatého stafylokoka a jejich původ, jestli pochází z infikované krve nebo odjinud,“ řekl vedoucí oddělení separací v tekutých fázích Michal Roth.

Analytickou chemií životního prostředí se na ústavu zabývá Pavel Mikuška. „Kupodivu v Brně v zimě převládá znečištění ze spalování uhlí a dřeva, které sem zanese vzdušné proudění z vesnic na jih od Brna, více než z dopravy,“ vysvětluje pro něj samozřejmou věc.

Díky náhodě pak vznikl unikátní patent, který propojil nanočástice a moření dřeva. „Celé to vzešlo z náhodného setkání našeho studenta a dřevařů, kteří řešili zapojení nanočástic do technik moření dřeva,“ popsal ředitel ústavu František Foret. Výsledný produkt představuje nové možnosti impregnace dřeva a jeho ochrany před vlivem počasí, usazováním nečistot, houbami či plísněmi.

Od kosmického výzkumu k diagnostice a lékům

Odpoledne se vedení Akademie věd přesunulo do brněnských Žabovřesk, kde sídlí Biofyzikální ústav. „Dříve se pracoviště zabývalo převážně účinky radiace na biologické systémy, což odpovídalo potřebám tehdejší doby. Neustále hrozil jaderný konflikt a naši vědci se v té době intenzivně podíleli i na kosmickém výzkumu. Dnešní výzkum se převážně zaměřuje na studium biologických a chemických dějů pomocí biofyzikálních metod,“ řekla ředitelka Biofyzikálního ústavu Eva Bártová.

Diskuse se zástupci Akademie věd se zúčastnil i nejlepší vědec Biofyzikálního ústavu, kterým je Emil Paleček. Profesor Paleček je nositelem ocenění Česká hlava a v letošním roce získal cenu Neuron za přínos světové vědě. Již na přelomu 50. a 60. let objevil, jak studovat sekvence DNA pomocí elektrochemických metod, čímž výrazně předběhl dobu. Před deseti lety, ve svých sedmasedmdesáti letech, pak ve spolupráci s Masarykovou univerzitou přišel na nový postup, který může výrazně přispět k diagnostice a léčbě rakoviny.

Záhada původu života

Kvantoví chemici a manželé Judita Jiří Šponerovi na ústavu hledají už více než deset let odpověď na otázku původu života. Jejich laboratoř je světovým lídrem v teoretických výpočtech. „Hodnota naší práce tkví v tom, že jde o první kompletní scénář, jak to mohlo proběhnout. Scénář dokáže pokrýt nejen astronomické kontexty, ale i ty úplně nejmenší molekulární detaily,“ řekli v rozhovoru pro Český rozhlas manželé Šponerovi.

Aktuální otázky epigenetických procesů v buněčném jádře, se zaměřením na histonový kód a metylace DNA, řeší Oddělení molekulární cytologie a cytometrie, jehož vedení si ponechala ředitelka ústavu Eva Bártová. Praktické dopady, především z hlediska terapeutických možností epigeneticky významných léčiv, má studium reverzibilních změn na histonech. K těmto změnám dochází nejenom u buněk vystavených ionizujícímu záření při radioterapii, ale i při chemoterapii nádorových onemocnění.

Nové léky v praxi

Oddělení molekulární biofyziky a farmakologie, vedené Viktorem Brabcem, se věnuje studiu protinádorového působení metalofarmak, jako je například cisplatina. Vědci tohoto oddělení dále studují interakce DNA s biologicky významnými látkami a rovněž účinky kombinace cisplatiny a epigeneticky významných léčiv (například, inhibitory histon deacetyláz), které se používají v terapii nádorů. Výsledkem jsou nové poznatky o účincích protinádorových léků na poškození DNA.

Jednotlivá oddělení Biofyzikálního ústavu spolupracují s řadou domácích a zahraničních pracovišť, nejčastěji v rámci společných projektů. V Brně je to Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a Středoevropský technologický institut CEITEC, který integruje výzkum v oblasti věd o živé přírodě a vývoj pokročilých materiálů a technologií. Pracovníci ústavu pravidelně přednášejí v mnoha semestrálních kurzech českých univerzit a vedou desítky pregraduálních studentů a doktorandů.