Předkládaný návrh rozšiřování mýta o 900 km regionálních silnic nebyl podroben širší diskusi rozhodujících podnikatelských svazů nebo samotných dopravců. Na rozdíl od dálnic se mýtné na silnicích nižších tříd nevybere od tranzitujících těžkých kamionů, ale od dodávek a malých nákladních automobilů, tedy skupiny malých podnikatelů, kteří zajišťují základní obslužnost regionů.

„Naše asociace letošek vyhlásila Rokem venkova, kdy hodláme společně s resorty zásadním způsobem ulehčit podnikání v obcích a regionech. To samo o sobě není možné pouze daněmi nebo finanční podporou, ale rovněž zlepšením dopravní obslužnosti venkova. Chceme-li udržet život a podnikatelský ruch v obcích, musíme zajistit tamním obyvatelům perfektní dopravní obslužnost. Zpoplatnění silnic nižších tříd, byť se zatím jedná pouze o silnice 1. třídy, jde přímo proti tomuto programu,“ tvrdí předseda AMSP ČR Karel Havlíček.

Asociace postrádá jakékoliv širší zhodnocení dopadů rozšiřování mýta na ekonomiku regionů nebo alespoň vyčíslení jeho vlivů na regulaci kamionové dopravy v obcích. Vládní koalice má ve svém prohlášení rovněž závazek nezvyšovat zbytečně zátěž podnikatelům a živnostníkům. Stát sice deklaruje, že získá z mýta miliardy navíc, ale tu musí někdo zaplatit, což budou jak místní podnikatelé, tak v důsledku obyvatelé regionů.

Je třeba rovněž vzít v úvahu, že k rozšiřování mýta do regionů nepřistoupily státy prakticky nikde v Evropě ani ve světě. Mýtné se vybírá na dopravně zatížených tranzitních komunikacích dálničního typu, kde přináší zásadní finanční prostředky pro státní rozpočet. Na silnicích nižších tříd rychle klesá jeho výtěžnost a převažují nákladové aspekty, což potvrzuje i studie Deloitte, kterou si ministerstvo dopravy zadalo. Mýtné rovněž nikde nedosáhlo žádných výraznějších regulačních efektů. AMSP ČR je názoru, že toho lze efektivněji dosáhnout rychlou dostavbou dálniční sítě a obchvatů měst v kombinaci s důsledným uplatňováním zákazových značek.