Podíl usmrcených osob na železničních přejezdech v České republice činil na celkovém počtu usmrcených osob v období let 1993 – 2012 v průměru 3,2 %, což znamená, že přibližně každá 31. usmrcená osoba byla usmrcena právě na železničním přejezdu.

Od rozdělení Československa v roce 1993 na našich železničních přejezdech nalezlo při 19 027 dopravních nehodách smrt 733 účastníků silničního provozu, dalších 4 829 osob bylo zraněno (bližší údaje viz příloha). V roce 2012 na nezabezpečených železničních přejezdech zahynulo 5 osob 29 % z celkového počtu usmrcených osob (tj. 5 jedinců), ovšem zarážející je, že na přejezdech zabezpečených zemřelo dokonce 71 % z celkového počtu usmrcených na železničních přejezdech. Během prvních devíti měsíců letošního roku zemřelo při 122 dopravních nehodách na železničních přejezdech dalších 9 osob.

Závažnost dopravních nehod na železničních přejezdech je extrémně vysoká – zatímco v uplynulém roce zemřely na 1 000 nehod 8,4 osoby, u nehod na železničních přejezdech se rovnalo o 94 usmrcených osob, tedy 11x více! Střet s vlakem je pro účastníka silničního provozu tím nejhorším, co ho může na silnici potkat.

Podle Evropské agentury pro železnice (ERA) bylo v Evropské unii v roce 2010 na železničních přejezdech usmrceno 359 osob, dalších 327 bylo vážně zraněno. Usmrcení na železničních přejezdech v EU představují 30 % všech usmrcených na železnicích, ale pouze 1,2 % celkového počtu obětí dopravních nehod na silnicích. Zbývá dodat, že ekonomický dopad uvedených nehod činí celoevropsky cca 350 milionů euro.

Z údajů uvedených ERA vyplývá, že zavinění téměř 98 % nehod na železničních přejezdech jde na vrub špatného chování účastníků silničního provozu. Lidé, kteří umírají, většinou bydlí v blízkosti železniční trati či přímo inkriminovaného přejezdu. Nejčastějšími příčinami těchto nehod jsou:

• spěch (a argumenty jako „to stihnu“, „už dál nečekám“, „to se mně nemůže stát“, „vždyť tudy chodím několikrát denně“, „vím, kdy tudy vlaky jezdí“),
• nevěnování se situaci v silničním provozu („vůbec jsem si to neuvědomil“, „poslouchal jsem rádio“, „měl jsem na uších sluchátka a poslouchal jsem hudbu“, dále pak nepovolené a nepřiznané telefonování za jízdy, zahloubání se do aktuálních údajů uváděných GPS navigací atp.),
• či momentální kondice řidiče (např. alkohol, únava, rozrušení).

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. provedlo v létě a na podzim roku 2011 na vybraných železničních přejezdech průzkum chování uživatelů. Bylo zjištěno, že zatímco řidiči se nechovali v souladu s předpisy podle typu zabezpečení v 6 % - 50 % případů, u chodců to bylo cca 80 % - 90 %. 

Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, jak se chovat při přejíždění či přecházení železničního přejezdu, rovněž tak jsou stanoveny citelné sankce pro případ nedodržení příslušných ustanovení zákona (http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-bezpecne-jizdy/zeleznicni-prejezdy). V každém případě je třeba pamatovat, že vlak v případě nouze na místě nezastaví (http://www.ilcad.org/Videos.html). Hmotnost vlaku bývá minimálně ve stovkách tun. Jeho brzdná dráha činí 800 až 1200 metrů (http://www.youtube.com/watch?v=ZDaZJF8cvu4). Vjetí či vstoupení na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, se tak může lehce stát zásadní životní chybou (http://www.youtube.com/watch?v=lB6Vn6ltt5w).

Na kontroly železničních přejezdů se v rámci své činnosti zaměřují také dopravně inženýrské úseky Policie České republiky. Tyto kontroly spočívají především v kontrole rozhledových poměrů  na železničním přejezdu, včasné a dobré viditelnosti železničního přejezdu pro účastníky silničního provozu (malá nápadnost železničního přejezdu v terénu), technického stavu dopravního značení a přejezdového zabezpečovacího zařízení (nízká svítivost výstražných světel, nevhodné směrování výstražníků) a v neposlední řadě také i kvalita plochy přejezdu (nerovnosti, výtluky, lomy nivelety, zúžení apod.). Zjištěné nedostatky jsou následně předávány formou podnětů a upozornění příslušným orgánům a organizacím. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky patří nedostatečné či chybějící označení železničních přejezdů, nevhodný úhel křížení pozemní komunikace s dráhou a nedostatečné rozhledové poměry. V letošním roce dopravní policisté zkontrolovali celkem 633 železničních přejezdů, přičemž u 76 přejezdů byly zjištěny závady. K nejvíce dopravním nehodám dochází na přejezdech zabezpečených přejezdovým zabezpečovacím zařízením bez závor a hned po nich následují nehody na přejezdech zabezpečených pouze výstražnými kříži. Na těchto přejezdech každoročně umírá a je zraněno nejvíce lidí.