Ředitelé škol, kteří uvažují o zapojení počítačů do výuky, podceňují personální a technickou stránku věci. Často předem řeší pouze to, jestli žákům pořídit raději netbooky nebo tablety a který výrobce hardwaru přijde s lepší nabídkou. Kývnout na výhodnou cenu však automaticky neznamená udělat správné rozhodnutí. Nestačí totiž pouze nakoupit počítače, na přechod k digitální interaktivní výuce musí být připraveni hlavně učitelé.

„Největší brzdou digitalizace české školní výuky paradoxně nejsou peníze na nákup hardwaru, ty školy nakonec vždycky nějak seženou, ale motivace pro učitele,“ říká Pavel Kubů, manažer pro vzdělávání společnosti Intel, jednoho z partnerů projektu VZDĚLÁNÍ21. „Přechod na interaktivní výuku je pro pedagogy náročný a znamená práci navíc, kterou jim bohužel nikdo nezaplatí. Pokud učitelé digitálně učí jen proto, že musí, v podstatě jen vymění učebnici za počítač a nevyužívají možností, které současné informační a komunikační technologie nabízejí,“ dodává Kubů. Projekt VZDĚLÁNÍ21 prokázal, že učit starými metodami s využitím moderních technologií je neefektivní. „Zapojení výpočetní techniky musí jít ruku v ruce se změnou stylu výuky,“ doplňuje Pavel Kubů.

„Navíc hrozí, že když pedagog nezvládne interaktivní hodinu uřídit po odborné ani technické stránce, u žáků a potažmo i jejich rodičů ztratí respekt a autoritu,“ konstatuje Pavel Kubů. Na interaktivní výuku přitom nemusí přejít hned celý učitelský sbor, digitalizaci školy zatím utáhne i jeden nebo dva učitelé. Finanční odměnu, která by podle ředitelů pedagogy motivovala nejvíc, však školy nabídnout nemohou, stávajícím bonusem je rekvalifikace zdarma, automatické opravy testů – žádné stohy papírů opravovaných po večerech doma – a také možnost snadno přizpůsobit výuku na míru jednotlivým žákům, těm nadaným, ale i těm s poruchami učení.

Ředitelé hřeší na to, že IT výuka přiláká nové žáky

Kromě schopných pedagogů škola současně nezbytně potřebuje fungující a spolehlivé technické zázemí a také kvalitní interaktivní učebnice. „Počítače samy o sobě totiž výuku nikam neposunou, naopak zbrklý přechod na digitální výuku může v konečném důsledku nadělat víc škody než užitku. Musí jít o promyšlené a systémové rozhodnutí ředitele školy,“ vysvětluje Pavel Kubů.

I sebelepší příprava učitele na interaktivní vyučovací hodinu je totiž k ničemu, pokud selže technika. Škola proto musí už předem počítat s tím, že potřebuje dostatečný počet zásuvek na dobíjení počítačů, kvalitní širokopásmové připojení k internetu a síťové pokrytí tříd – optimálně wifi či jednotný operační systém.