Češi ročně v přepočtu na osobu vypijí 168,8 litrů alkoholických nápojů, z toho 9,8 litrů 40% destilátů, 19,4 litrů vína a 142,5 litrů piva. Spotřeba cigaret je pak 1 988 ks na každého občana v české populaci.

Nejvyšší podíl související kriminality se váže k užívání alkoholu. Ze statistiky všech trestných činů a přestupků, spáchaných pod vlivem návykové látky, je alkohol příčinou 80 % z nich.

Na zdravotní následky dlouhodobého užívání tabáku zemře v ČR každoročně cca 28 000 osob, z toho několik tisíc jako tzv. pasivní kuřáci. V důsledku škodlivého užívání alkoholu se jedná o úmrtí 6 000 osob ročně.

Společenské náklady užívání alkoholu jsou v ČR vyčísleny na nejméně 16,4 mld. Kč, užívání tabáku dokonce na 33,1 mld. Kč.

Z těchto čísel vyplývá, že v české společnosti je trvale přítomna vysoká míra poptávky po zdrojích tzv. rychlých odměn, které přinášejí svým uživatelům dočasné uspokojení, a že stát či obce v roli autority stojí před složitým tématem, jak tyto data ovlivnit. Z historie i současné praxe některých zemí je však jasné, že zákazy a nařízení ve společnosti nefungují, eliminují daňové výnosy a přinášejí značná rizika vzniku černého trhu. Jako účinné se ukazují regulace trhu a reklamy, ovlivnění ekonomickými mechanismy, modifikace produktů a distribučních kanálů přenosem výzkumu a vzdělávání veřejnosti. 

PhDr. Petr Verosta z Českého institutu pro výzkum závislostí (CIAR)