Nejprve působila jako sekretářka v dětském vysílání, později uváděla pořady pro děti a v roce 1956 se stala první stálou programovou hlasatelkou. Do té doby televizní program uváděli střídavě herci pražských divadel. Na televizní obrazovce uváděla Jarmila Šusterová-Horčičková nejen televizní program a jednotlivé pořady, ale také nejrůznější přenosy koncertů, společenských i sportovních událostí, provázela diváky svátečním štědrovečerním i novoročním vysíláním, hlásila v den, kdy do kosmu vyletěl první člověk, účinkovala v hudebně zábavných televizních pořadech.

Spolu se svými kolegyněmi patřila v šedesátých letech k populárním osobnostem, pořadatelé ji získávali pro moderování nejrůznějších estrád, soutěží, festivalů i plesů, zvali ji na besedy s diváky. Do jejího života se vešlo i auto rallye, a ve své kategorii dokonce obsadila desáté místo v republice.

Události roku 1968 ji dostihly v podobě nuceného odchodu z obrazovky. Z populární televizní hlasatelky se ze dne na den stala administrativní pracovnicí, nejprve v archivu a poté v redakci hudebního vysílání, kde působila až do odchodu do důchodu. Před kameru se po roce 1989 vracela již jen příležitostně.

Jarmila Šusterová-Horčičková patřila k zakladatelské generaci Československé televize a zároveň k zakladatelkám hlasatelské profese. Čtvrtstoletí televizní hlasatelskou práci rozvíjela a zapsala se tak velmi významně nejen do historie Československé televize.