Hrubý domácí produkt v roce 2020 klesl o 5,6 %. Nejhlubší propad se odehrál ve 2. čtvrtletí roku pod tíhou protiepidemických opatření. Opatření se ve 4. čtvrtletí sice opakovala, ale meziroční propad hrubého domácího produktu se tentokrát zmírnil na 4,7 %. „Podobně jako na jaře se ve 4. čtvrtletí propadala domácí spotřeba spolu s investicemi. Naopak zahraniční poptávka nebyla výrazně omezená, což přispělo k výslednému mezičtvrtletnímu nárůstu HDP o 0,6 %,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Propad hrubé přidané hodnoty se loni týkal většiny odvětví, a to v průmyslu i ve službách. Mezi nemnohé výjimky patřily například informační a komunikační služby, jejichž hrubá přidaná hodnota loni vzrostla o 1,6 %. Velmi hluboký byl loni propad v uskupení obchod, doprava ubytování a pohostinství (-11,8 %), které bylo přímo ovlivněno restrikcemi, ale také ve zpracovatelském průmyslu (-6,9 %).

Ve druhé polovině roku se zejména průmyslu dařilo stabilizovat situaci, což také přispělo k pozitivnímu vývoji exportu a bilance zahraničního obchodu. Opětovné zavedení protiepidemických opatření ve 4. čtvrtletí negativně zasáhlo služby a obchod, zatímco průmyslová výroba pokračovala bez větších omezení.

Mezi hlavní dopady aktuální krize na trh práce v loňském roce patřil zejména pokles celkové zaměstnanosti o 1,5 %. V roce 2020 se snižovala zaměstnanost v průmyslu i ve většině služeb. Ve 4. čtvrtletí se ale situace v průmyslu stabilizovala, zatímco zaměstnanost ve službách dál klesala, zejména v uskupení obchod, doprava ubytování a pohostinství. „Nárůst míry nezaměstnanosti byl loni poměrně mírný. Jedním z důvodů byly stabilizační programy, ale také výrazné zvýšení počtu lidí, kteří přešli do ekonomické neaktivity. Nárůst počtu ekonomicky neaktivních byl nejvyšší od roku 2008,“ říká Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ.

Další detaily přináší aktuální analýza ČSÚ (ZDE).